Masakru na Spion Kopu se zúčastnili i budoucí vůdci dvou národů. Jakou roli sehrál Gándhí?

K bitvě došlo v momentě, kdy se expediční oddíly v počtu 20 000 mužů přivezené teprve nedávno z Velké Británie na jih Afriky pokoušely osvobodit Búry obležené město Ladysmith. Část postupujícího vojska v síle jedné brigády, tedy asi 1 000 mužů, v noci z 22. na 23. ledna 1900 obsadila výrazný kopec Spion Kop vystupující nad okolní terén a údolí řeky Tugely a během několika hodin se na něm zakopala.

Když se ale rozptýlila ranní mlha, vojáci ke svému zděšení zjistili, že kolem nich se nacházejí další, dokonce vyšší kopce hustě obsazené Búry. Bylo jich kolem 8 000 a Brity měli jako na dlani. Velel jim vrchní velitel vojsk Transvaalu generál Louis Botha, pozdější první prezident Jihoafrické unie.

Búrové byli vynikající střelci a k dispozici měli i děla, takže masakr na sebe nenechal dlouho čekat. Britové se krčili v mělkých okopech a z kamenů se snažili navršit provizorní zídky, jejich ztráty ale každou hodinu narůstaly. Brzy jim chyběla munice a v narůstajícím letním horku docházela voda. Zajistit ji bylo úkolem muže, který přivedl Indii ke svobodě.

Mahátma Gándhí: Voda pro žíznící vojáky

Budoucí duchovní vůdce Indie sloužil v britské armádě – stejně jako stovky dalších Indů – jako pomocný zdravotník. K Britům se přidal v prosinci 1899 a tímto svým poněkud nepacifistickým činem chtěl impériu ukázat, že Indové podporují britské válečné úsilí, a proto si zaslouží větší politický respekt. V bitvě na Spion Kopu Gándhí a další muži z Natal Volunteer Ambulance Corps, jak se jeho oddíl jmenoval, nejen sbírali raněné, ale také žíznivým vojákům pod palbou dopravovali vodu.

„Předchozího odpoledne jsem viděl zástup mul pohybujících se po úbočí kopce a nesoucích vodu utrápeným vojákům, kteří bezvládně leželi na náhorní plošině. Muly nesly vodu ve velkých vacích po jednom na každé straně a každou z nich vedl jeden Ind. Podivně vyhlížející karavanu neodradila ani palba z pušek, která ohlašovala její příchod na vrchol. Vždy když některý Ind padl, na jeho místo se beze slova postavil další,“ popsal později výkon Gándhího a jeho druhů válečný reportér jihoafrického listu Illustrated Star of Johannesburg Vere Stent.

Následujícího dne se Stent setkal přímo s Gándhím, který náročnou akci přežil. „Po noční práci, která otřásla muži mnohem pevnějších konstitucí, jsem brzy ráno narazil na Gándhího, jak seděl u silnice a jedl vojenské keksy,“ vzpomínal reportér s tím, že tehdy 31letý Gándhí působil stoickým klidem a navzdory všudypřítomnému vyčerpání a skleslosti měl laskavý pohled. A možná právě v tu chvíli kolem projel na koni i budoucí politik.

No journalist captures the problems this creates for them better than young Winston Churchill, whose not-always-entirely-accurate dispatches from the Boer War have captured the public imagination somewhat.

And young Winston is at Spion Kop. He even gets roped in as a runner. pic.twitter.com/gnfPtBYB0q

— John Bull (@garius) November 18, 2020

Winston Churchill: Zákopy jsou přecpané mrtvými

Na přelomu století byl Churchill i přes své mládí (bylo mu teprve 26 let) v regionu slavnou postavou, a to v důsledku svých dobrodružných akcí. Do jižní Afriky dorazil s britským expedičním sborem jako válečný dopisovatel a už v listopadu se při průzkumné výpravě vlakem dostal do búrského zajetí. Podařilo se mu uprchnout a přes sousední Mosambik se složitě vrátil zpět.

V době bitvy o Spion Kop Churchill fungoval jako jízdní kurýr a doručoval zprávy mezi muži na Spion Kopu a velitelstvím generála Bullera, který stál v čele expedičního sboru. „Těla leží všude kolem a mnoho ran je hrozné povahy. Úlomky a střepiny je roztrhaly a zohavily. Mělké zákopy jsou přecpané mrtvými a raněnými,“ popsal Churchill v jednom ze svých hlášení.

Jak Churchill, tak Gándhí bitvu přežili, další příslušníci britského expedičního sboru ale takové štěstí neměli. Po den a půl trvajícím boji byla zabita většina důstojníků původní brigády a deprimovaní vojáci začali Spion Kop postupně opouštět, takže ráno 24. ledna 1900 už byl vrcholek kopce v rukou Búrů. Bitva skončila jednoznačnou porážkou zaskočených Britů – ti měli 243 mrtvých a 1 250 raněných, na búrské straně padlo 68 vojáků a 267 jich bylo zraněno.

Fotbalový epilog

Pro Brity šlo o tragickou událost a porážku s největším počtem mrtvých na metr čtvereční v jejich dosavadní historii. Velký památník zbudovaný na místě bitvy můžete navštívit v dokumentu Nejkrásnější železnice světa v neděli večer na Prima ZOOM. Spion Kop (nebo zkráceně Kop) se poté stal hovorový označením pro řadu jednopatrových teras a stánků na mnoha anglických fotbalových stadionech – nejznámějším příkladem je Kop Stand na domácím hřišti FC Liverpool.

ZDROJ: The Observation Post