29. listopadu 2021 14:45

7 000 mrtvých během čtyř minut. Měli nacisté právo potopit nemocniční loď Armenia?

První válečný rok přinesl Sovětskému svazu drastické ztráty. Jednou z největších jednotlivých tragédií bylo potopení nemocniční lodi Armenia, která z Krymu evakuovala tisíce raněných vojáků a civilistů. Jde o jednu z nejhorších námořních katastrof všech dob.

Na konci října 1941 odřízla 11. německá armáda Ericha von Mansteina Krymský poloostrov od pevniny a obklíčila nejdůležitější černomořský sovětský přístav Sevastopol. Jediný přístup k městu tak zůstal po moři. Na začátku listopadu se k obleženému městu blížila 115 metrů dlouhá osobní loď s výraznými červenými kříži na bocích i na hodní palubě. Byla to Armenia.

Loď třídy Adžárie byla postavena v roce 1928 v Leningradu a v mírových časech měla mezi černomořskými přístavy převážet poštu, 1 000 tun nákladu a 550 cestujících. Teď ji ale čekal úplně jiný úkol. Po napadení Sovětského svazu Německem Armenii konfiskovalo sovětské námořnictvo a změnilo ji na plovoucí lazaret.

Panika v přístavu

V Sevastopolu se na loď měli nalodit především ranění vojáci Rudé armády, kromě nich se ale snažily dostat pryč z města tisíce jeho obyvatel. Přestože Sevastopol se měl bránit ještě dalších devět měsíců, na začátku listopadu 1941 se zdál být jeho pád otázkou hodin, maximálně dnů.

Přístav se tak stal svědkem paniky a chaotického naloďování, které probíhalo pod rouškou tmy v noci ze 6. na 7. listopadu 1941. Na loď se nakonec dostaly tisíce lidí, které nikdo nepočítal ani neregistroval. Odhady jejich počtu se liší – nejnižší čísla udávají 5 000, ale na palubě se jich mohlo tísnit až 7 000. Mnohonásobně přetížená loď odrazila od mola v ranních hodinách a zamířila k několik kilometrů vzdálené Jaltě, kde ještě přibrala další cestující.

Rozhodlo jediné torpédo

Z Jalty Armenia vyplula už za světla v 7:00 směrem ke 400 kilometrů vzdálenému přístavu Tuapse. Doprovod jí zajišťovala dvě ozbrojená plavidla a dvě stíhačky. Němci a jejich spojenci sice neměli v Černém moři prakticky žádné hladinové lodě, zato ale na počátku války disponovali prakticky úplnou vzdušnou nadvládou. A neváhali ji použít.

Asi v 11:30 si Armenii jako svou kořist vyhlédl pilot středního bombardéru Heinkel He-111 náležející k torpédové letce bombardovací eskadry 28 (Kampfgeschwader 28). Loď se v tu chvíli nacházela asi 40 kilometrů od Jalty. Heinkel shodil do vody dvě torpéda, z nichž jedno minulo, druhé ale cíl zasáhlo. Exploze doslova roztrhla Armenii na dvě části a loď se během čtyř minut potopila. Z vody se podařilo zachránit jen osm lidí.

Třetí největší katastrofa v historii

I kdybychom počítali se spodní hranicí odhadovaného počtu lidí, kteří se v té době tísnili na Arménii, řadilo by 5 000 obětí tuto katastrofu na třetí místo za potopení německých lodí Wilhelm Gustloff (kolem 9 000 obětí) a Goya (nejméně 6 000 obětí). Ty se podílely v rámci operace Hannibal na jaře 1945 na evakuaci vojáků a civilistů z Východního Pruska a v Baltském moři je potopily sovětské ponorky.

Už během války se objevily otazníky nad tím, zda si nemohl pilot bombardéru loď splést. Status nemocniční lodi ale byl v případě Armenie sporný. Loď byla sice viditelně označena velkými červenými kříži, na druhou stranu předtím převážela vojáky Rudé armády i vojenský materiál. Na cestu ze Sevastopolu se navíc loď vydala s lehkými protiletadlovými zbraněmi na palubě a v Jaltě se k ní připojila ozbrojená eskorta neodpovídající jejímu poslání.

Ztráta Armenie byla v každém případě největší námořní katastrofou v ruské i sovětské historii. Němci, Rumuni a Italové potopili Sovětskému svazu v době druhé světové války v Černém moři nejméně stovku obchodních a desítky bojových plavidel včetně všech čtyř osobních lodí třídy Adžárie. V roce 2020 ruská expedice lokalizovala vrak Armenie v hloubce kolem 1 500 metrů.

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom