Pomohli Britům během světové války andělé? Slavný mýtus má jednoduché vysvětlení
Během jedné bitvy první světové války prý stáli při britských jednotkách všichni svatí. Jak to bylo doopravdy?
Během válečných útrap se občas odehrají události, které nemají daleko k nadpřirozenu. Z tohoto ranku je například děsivá bitva ruských „zombií“, jež odrazily německý útok během první světové války. A k tomuto zásadnímu globálnímu konfliktu se vrátíme i dnes, jelikož připomeneme událost, během níž se na bitevním poli objevili andělé. Tedy, možná.
Duchové na bojišti
Na konci srpna 1914 se odehrála první bitva na západní frontě, do níž se naplno zapojila britská armáda. Bitva u belgického města Mons měla zastavit postupující německou armádu a na straně Dohody vedle francouzských jednotek bojoval i britský expediční sbor. Útočící Němci byli v početní převaze, a přestože byla britská defenziva dobře připravená, nakonec královským jednotkám nezbylo, než se dát na ústup. Německý tlak zastavila až slavná bitva bitva na Marně o dva týdny později, v níž spojené síly Francouzů a Britů zabránily postupu císařských vojsk směrem na Paříž.
O bojích informoval mimo jiné i velšský spisovatel Artur Machen, který pro londýnské noviny napsal několik faktografických článků. Zároveň se také tento autor hororových povídek a fanoušek nadpřirozena nechal unést a napsal smyšlený příběh o tom, jak britským jednotkám u Mons pomohli duchové lučištníků ze slavné středověké bitvy u Azincourtu. Legendy totiž vzpomínají na lučištníky, kteří znevýhodněné anglické armádě zařídili vítězství. To sice není tak úplně pravda, ale příběh je to hezký a dodnes si žije svým životem – což potkalo i Machenovo vyprávění, u něhož senzacechtiví editoři zapomněli napsat, že se jedná o fikci.
Andělé ve službách propagandy
O půl roku později, na jaře 1915, už bylo jasné, že Velká válka jen tak neskončí a je potřeba nasadit dlouhodobější zbraně – propagandu. Britské noviny a časopisy psaly o krutosti německé armády, která mimo jiné údajně ukřižovala jednoho vojáka Dohody. Začalo se spekulovat o tom, že křesťanský Bůh musí být na britské straně, do čehož Machenův článek ideálně zapadal. Stal se základem pro řadu dalších báchorek, z původních lučištníků se stávali nejen andělé, ale třeba i kavalerie duchů či sama Johanka z Arku. Národní morálku bylo třeba podpořit za každou cenu, a tak se zrodil i tento propagandistický hoax, jak bychom ho dnes nazvali.
WWI art - Angels of Mons by William Henry Margetson #FebruaryAngels pic.twitter.com/nlmbJ9Iop2
— Rebekah Fox (@rebekah_fox) February 24, 2018
Machenův příběh byl opakovaně přetiskován a autor se s jeho odkazem do smrti nevyrovnal. Musel totiž opakovaně vysvětlovat, že se jedná o fikci – a to navíc o fikci menší kvality, než spousta jeho jiných děl. Aby jeho smůly nebylo málo, za původní otištění příběhu si navíc ani moc nevydělal, takže s jeho následným používáním měl jen problémy. Každých pár dekád se navíc v britských médiích objevují domnělé důkazy, že se andělé skutečně zjevili – někdy se jedná o deníky pamětníků této bitvy, jindy jde rovnou o fotografie. Nemluvě třeba o zájmu ezoterických hnutí v 80. letech, jež přítomnost andělů na bitevním poli ani rozporovat nehodlaly. Příběh o andělech z Mons je tedy dodnes připomínkou, že když lidé něčemu chtějí věřit, nepotřebují důkazy.