Zhroutí se česká energetická soustava kvůli zatmění Slunce? Energetici odpovídají

Shodli se na tom zástupci energetického odvětví a odborníci, které dnes oslovila ČTK. Zatmění nejvíce dopadne na fotovoltaické elektrárny. Podle provozovatele české přenosové soustavy, společnosti ČEPS, však nebude největším problémem to, že omezí dodávky elektřinu, ale jejich postupný "návrat" do sítě. Energetici se proto na ojedinělý přírodní úkaz chystají.

Zástupci ČEPS na dnešním setkání s novináři uvedli, že náklady firmy spojené se zatměním se pohybují v jednotkách milionů korun. Měsíc příští pátek dopoledne zakryje nad územím Česka přes 74 procent slunečního disku. Půjde o největší zatmění Slunce viditelné v ČR mezi roky 2011 až 2026.

"Přerušili jsme práce na některých vedeních a uvádíme je do provozu, aby síť byla plně k dispozici pro neplánované přeteky," uvedl dnes ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula. Firma podle něj také nakoupila dodatečné rezervní výkony, které může použít pro regulaci výkonu v ČR. Dodal, že doufá, že tím pádem je téměř eliminována možnost dlouhodobých výpadků elektřiny, tzv. blackoutu. ČEPS bude navíc během jevu pomocí telekonferencí ve spojení s podobnými institucemi v celé Evropě.

Historie

Z březnového zatmění Slunce jde strach: může Evropě přinést katastrofu!

26. února 2015

Firma uvedla, že v případě slunečného počasí bude z fotovoltaických elektráren po jejich postupném "návratu" do evropských sítí každou minutu po kulminaci zatmění dodáno asi 800 MW elektřiny za minutu, což je jako by byl každou minutu z ničeho nic plně zapojen nový blok jaderné elektrárny. Například Jaderná elektrárna Temelín má v současnosti dva bloky, z nichž každý má instalovaný výkon 1125 MW. Jejich výkon po pravidelných odstávkách je ale zvyšován postupně. Největší instalovaný výkon v Evropě mají německé a italské fotovoltaické elektrárny, podle Šuly společně zaujímají zhruba dvě třetiny evropského instalovaného výkonu, který činí zhruba 90 000 MW.

Katastrofa nepřijde...

Podle mluvčího České fotovoltaické průmyslové asociace Miloše Cihelky ale není nutné se ani v tomto případě něčeho obávat. "Velkou část výkyvu ve výrobě podle dostupných studií vyrovnají zařízení pro akumulaci elektrické energie, kterými je velké množství například německých elektráren vybaveno," řekl ČTK. Podotkl, že do úvahy je třeba vzít i fakt, že zatmění přichází ještě v zimním období, kdy je proti zbytku roku výroba slunečních elektráren přirozeně podstatně nižší.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor upozornil, že větší problém by mohl nastat v případě, kdyby se k poklesu výkonu fotovoltaiky přidalo bezvětří ve větrných parcích na severu Německa a ještě další nepředvídatelné události, jaku by byl například výpadek přenosového vedení.

"Celkově jsem ale optimistou a předpokládám, že doba zatmění Slunce bude pro lidi znamenat pouze zajímavý astronomický úkaz bez jakéhokoliv dopadu na jejich komfort v zásobování elektřinou," dodal.

Situaci kolem zatmění monitorují i čeští provozovatelé distribučních soustav elektřiny, kterými jsou ČEZ, E.ON a Pražská energetika. Žádná mimořádná opatření ale ze své pozice nechystají.

"Náš dispečink průběžně monitoruje veškeré změny počasí, spotřeby a dalších vlivů tak, aby podle toho mohl optimálně nasazovat výrobní zdroje potřebné k pokrytí spotřeby. Zatmění Slunce je očekávaná událost, která bude v predikcích zahrnuta," uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

ČTK