Ženy, které zežloutly z války. Neuvěřitelný příběh kanárkových holek
Přezdívka „kanárkové dívky“ možná zní romanticky. Evokuje žlutou barvu a kanárčí cvrlikání. Jenže za 1. světové války zežloutla kůže Angličankám, které ve zbrojovkách ládovaly třaskavinu do dělostřeleckých granátů. A u práce si nezpívaly.
„Válečné děti se narodily žluté!“ křičí do světa britský bulvární titulek. U nás se o ženách se žlutou kůží moc neví. Jednak se jednalo o Angličanky, navíc jde o historii 1. světové války, kterou překryla ta druhá, mnohem krvavější a v neposlední řadě nemáme tak kvalitní bulvár.
Ale buďme fér a přiznejme, že o osudy žen se žlutou kůží se zajímala i slavná BBC. První světová válka sebou nese stigma války zákopové. Porodila tanky, těžké dělostřelectvo a plynové útoky. Hodně se ví o průběhu bitev, strádání v bahně zákopů, potkanech roznášející tyfus, ale skoro vůbec se nemluví o ženách v továrnách. Někdo musel vyrábět střelivo, které zabíjelo jejich muže.
Gladys Sangsterové je letos 97 let. Sama říká, že se narodila se žlutou kůží, což je jasný důkaz zaměstnání její matky Mary, která musela denně přicházet do styku s trinitrotoluenem. TNT, chemicky C7H5O6N3,objevil roku 1863 německý chemik Joseph Wilbrandt. Dost brzo na to, aby byla objevena a otestována jeho vysoká výbušnost na straně jedné a trvanlivost spolu se stabilitou na straně druhé. Obojí se ukázalo být velmi užitečným, neboť třaskavina měla výbornou brizanci (trhavost), ale zároveň snesla hrubé zacházení, což je ve válečných podmínkách vlastnost nadmíru důležitá. Ovšem mezi vedlejší účinky patří barvení kůže do žluta až žlutooranžova.
Takhle nevině vypadá trinitrotoluen...
Podle toho se snadno poznaly ženy, které ve válečných letech plnily TNT do granátů a leteckých pum. Jejich povolání se na nich podepsalo mnohem silněji, než havířina v uhelných hlubinných doleč černě podmalovanýma očima. Jenže to zdaleka nebylo všechno. Lékařské záznamy varují, že lidé dlouhodobě vystavěni účinkům TNT mohou trpět anémií a poruchami funkce jater. Účinky na krev a játra, zvětšování sleziny a další škodlivé účinky na imunitní systém se objevily také u zvířat, která požila nebo vdechovala TNT. Je prokázáno, že TNT nepříznivě ovlivňuje reprodukční schopnosti u mužů. TNT je také uveden na seznamu možných karcinogenů. Konzumace TNT vyvolává červené zbarvení moči. Nikoli ovšem kvůli přítomnosti krve, jak je občas chybně uváděno, ale kvůli zbarvení produktů rozkladu TNT.
Válka je tu
28. července 1914 vypukla 1. světová válka. Velká Británie poměrně rychle zjistila, že spotřeba munice, která zabíjela na bojištích, je větší než jejich současná výroba. Hrozilo, že během války začnou docházet dělostřelecké granáty a vést válku s němými děly by mohlo znamenat jejich prohru. Proto bylo v roce 1915 urychleně vyhledáno místo, kde by mohla být v maximálním spěchu a zároveň utajení postavena továrna na výrobu střeliva. Jedna z podmínek byla i možnost železniční dopravy, protože bylo nutno smrtící výrobky rychle expedovat na kontinentální bojiště. Řešení se našlo nedaleko Gloucesteru, kde se 250 akrů kvalitních pastvin přeměnilo na továrnu.
Tání TNT..
Na počátku března 1916 se rozběhla práce 2113 žen a pouhých 307 mužů, z nichž všichni měli strach z otravy trinitrotoluenem. Aby ne, vždyť v plničky granátů se změnily služebné, krejčové, ženy do té doby pracující s dobytkem. Včerejší dojička byla ze dne na den přeškolena na zbrojní techničku. Aby se snadno dalo poznat k jaké práci byla žena přidělena, byly vybaveny různobarevnými montérkami. Na černobílých historických fotografiích jsou „kanárkové holky“ snadno rozeznatelné podle bílých mundúrů. V místních novinách vycházely inzeráty volající po ženách, neboť válka nečeká.
Vrchol zdejší zaměstnanosti nastal v březnu 1917, kdy tovární záznamy mluví o 6364 zaměstnancích. Možná, že právě vysoké procento žen, které jsou pečlivější a méně zbrklé, stálo za faktem, že v továrně nikdy nedošlo, krom několika drobných nehod, k žádnému fatálnímu neštěstí. Tedy pokud nebudeme počítat žlutě zbarvenou kůži dělnic a atypické zbarvení jejich novorozeňat. Přesně takové, jakým byla při svém narození vybavena i Gladys Sangsterová. Zbarvení kůže čerstvě narozené Gladys její matku vyděsilo, a tak odnesla holčičku k lékaři. Ten konstatoval, že nemůže nic udělat a nezbývá než čekat, než atypické zbarvení samo vybledne. Od vypuknutí 1. světové války uplyne letos právě 100 let. Kanárkové holky by neměly zůstat v zapomenutí.
Topi Pigula