Shakespeare byl hamoun, lichvář a neplatič daní, ukazuje studie
Změnil by se váš názor na génia, kdybyste zjistili, že byl v soukromém životě opravdu odporný a zlý člověk? Anebo genialita člověka z principu omlouvá?
Britský dramatik William Shakespeare byl skrblík, lichvář a neplatič daní. Potvrzuje to nová studie britských vědců. V době hladomoru se Shakespeare stal zámožným podnikatelem.
Historici z waleské Aberystwythské univerzity v archivech objevili podrobnosti o dramatikově paralelním životě obchodníka a majitele nemovitostí, jenž se kvůli svým bezohledným praktikám občas dostával do konfliktu se zákonem. Úřady Shakespeara usvědčily z krácení daní a v roce 1598, v době všeobecného nedostatku, byl stíhán za hromadění zásob.
Znalci tvrdí, že rodáka ze Stratfordu nad Avonou nelze plně pochopit bez znalosti jeho podnikatelské stránky. Literární historička Jayne Archerová upozornila, že tyto aspekty bývají přehlíženy, protože mnoho lidí "nedokáže přijmout myšlenku, že tvůrčí génius by také mohl být motivován vlastním zájmem".
Shakespeare
"Po dobu 15 let skupoval a skladoval obilí, slad a ječmen za účelem dalšího prodeje a sousedům a místním obchodníkům zboží nabízel za nadsazené ceny," konstatovali odborníci. Shakespeare také údajně pronásledoval ty, kteří mu nemohli zaplatit plnou cenu. Zisky pak používal ke svým úvěrovým aktivitám.
Kdo může soudit?
Tento rys Shakespearovy osobnosti nebyl zcela neznámý, ale některé milovníky literatury mohou uvedené skutečnosti šokovat. Autoři studie však upozorňují, že dnešní čtenáři často nemají ponětí o drsných podmínkách, v nichž spisovatel a jeho současníci žili.
Shakespeare žil a psal v období, jemuž se někdy říká "malá doba ledová". Nezvyklá zima a silné deště tehdy měly za následek slabou úrodu a nedostatek potravin.
Shakespeare
Archerová dále uvádí, že povědomí o nedostatku potravin v Shakespearově době může ukázat v novém světle jeho hry. Téma hladomoru se objevuje například v dramatech Coriolanus nebo Král Lear. Learovo nespravedlivé rozdělení půdy mezi jeho tři dcery dokonce zažehne válku.
"Když budeme pamatovat na to, že Shakespeare trpěl hladem, bude se nám jevit mnohem lidštěji, mnohem pochopitelněji, mnohem komplexněji," domnívá se Archerová.