Samuraje zabíjelo mateřské mléko

K úpadku samurajů vedlo více příčin; nyní se ukazuje, že jednou z nich byla i kosmetika, kterou používaly bohaté Japonky. Podle výzkumu japonských historikům obsahovala dobová ženská kosmetika jedovaté olovo. To se dostávalo do mateřského mléka a z něj do kojenců. Už novorození samurajové tak začínali svůj život postižení, zaostalí a často i deformovaní…

Vyplývá to z výzkumu, který prováděl japonský vědec Tamidži Nakašima. Studoval kosti chlapců i dospělých mužů ze samurajských rodin. Zjistil, že v dětských kostech je objem jedovatého olova mnohonásobně větší než u dospělých. „Průměrně měly tříleté děti padesátkrát víc olova než jejich matky,“ řekl v rozhovoru pro německý magazín Spiegel. Děti se pak rodily poškozené a v dospělosti byli samurajové fyzicky i psychicky zaostalí – nebyli tedy rozhodně schopní být vládnoucí kastou…

Byla lepší japonská katana, nebo evropský meč? Podívejte se na video!

Problém vznikl v období vlády dynastie Edo, tedy od 17. do 19. století, se mezi bohatými Japonkami rozšířila móda výrazného make-upu. Ženy si začaly líčit obličeje bílou barvou, dodnes se to zachovalo například u gejš. Bíle nabarvená tvář se brzy stala symbolem bohatství a vlivu. Jenže tato barva se vyráběla ze směsi rtuti a olova.

Vládní třída z mužů s poškozenými mozky není recept na úspěch

Problém byl v tom, že olovo se mateřským mlékem přeneslo do těla dítěte – a tam se akumulovalo až do dospělosti. Mladí samurajové tak už od začátku života trpěli typickými příznaky otravou olovem: únavou, dušností, apatií a mnoha dalšími problémy.

Postupně přibývalo množství olova v make-upu a samurajové čím dál více degenerovali. „Právě chronická otrava olovem mohl být příčinou, proč se japonské vládní vrstvy nedokázaly vypořádat s vleklou krizí od poloviny 19. století. A to vedlo v pád šogunátu… Vládní třída složená z mužů s poškozenými mozky není ideální recept na úspěch,“ vysvětlil vědec ve výše zmíněném rozhovoru. I japonští dospělí z éry Edo měli v kostech více než dvojnásobek olova než dnešní lidé.

Debilní vládcové

První gejši byli muži, až v polovině 18. století se začaly prosazovat gejši-ženy, které se svým bílým make-upem a tradičním japonským šatem kimono okouzlily nejednoho Evropana. První gejša ženského pohlaví se objevila roku 1751 v nevěstinci v Kjótu. O padesát let později už byly gejšami výhradně ženy.

Jak vypadaly konkrétní důsledky otravou olova na samuraje? Nakašima popisuje průměrného samuraje z období konce éry Edo takto: „Mnoho trpělo ataky strachu a nedostatkem koncentrace. Byli hyperaktivní a neschopní zvládat sociální vazby.“ Připomíná vám to to trošku naši současnost?

Bude ještě víc, když vám prozradíme, že jedovaté barvy, které to celé způsobily, pocházely z Číny. Tam je totiž dokázali vyrábět výrazně levněji – a právě odtamtud se také celá móda nabělených obličejů do Japonska dostala. Podle Nakašimy trpěli těmito problémy i vládcové Japonska, šogunové.

Jestli se olovo v jejich mozcích hromadilo podobným tempem jako v tělech „obyčejných“ samurajů, byli šoguni intelektuálně na úrovni debility. Olovo bylo v šogunském paláci nesmírně rozšířené – už jen proto, že v harému žilo asi 3000 žen. Většina z nich byla pochopitelně natřená jedovatou směsicí olova… Největší problém spočíval v tom, že čím intimnější vztah měly matky ke svému dítěti, tím více se na jejich potomky olova dostalo. Mazlení, kojení, hlazení – tím vším matky své děti nevědomky zabíjely…

Celá teorie má však zatím slabiny: Nakašima studoval zatím jen 38 koster. To je příliš málo na seriózní vyhodnocení výzkumu.

Podívejte se, jak vypadají současné gejši: