Proč jsme dnes tak zdraví? Vděčíme za to černé smrti!

Středověká "černá smrt", děsivá epidemie moru, která si vyžádala miliony obětí, přinesla lepší zdraví budoucím generacím. Vyplývá to z analýzy koster na londýnských hřbitovech, o níž informoval zpravodajský server BBC News.

Při epidemii zemřely desítky milionů lidí, ale jejich potomci žili déle a těšili se lepšímu zdraví než kdy předtím, uvedla nová studie. Černá smrt patřila mezi nejničivější epidemie v dějinách lidstva. Ti, kdo ji přežili, ale měli prospěch ze zvyšující se životní úrovně a lepší stravy.

Ke zlepšení zdraví došlo jen proto, že zemřel značný počet lidí; to je důkazem, jakou moc mají infekční nemoci při vytváření zdravotních vzorců u populace, uvedla výzkumnice Sharon DeWitteová z Jihokarolínské univerzity.

Půlka Evropy mrtvá

Černá smrt vyhubila v Evropě ve 14. století 30 až 50 procent obyvatel. Zasévala hrůzu všude, kde se u nemocných objevily typické boule a černé skvrny, aby pak během několika dní zemřeli.

Nejohroženější byli starší a nemocní lidé. Epidemie měla na společnost značný dopad, vesnice ohrožoval hlad, protože v nich nezbyl nikdo, kdo by zoral a osel pole, aby přinesla sklizeň.

Navzdory analýzám historických záznamů je ale zatím známo jen málo o celkovém zdravotním stavu a úmrtnosti populace před a po epidemii. Doktorka DeWitteová zkoumala, jak vymření "slabších" lidí během epidemie ovlivnilo obyvatele Londýna po jejím skončení.

Analyzovala téměř 600 koster pohřbených na londýnských hřbitovech, aby odhadla věkové rozpětí, počet narozených a příčinu smrti středověkých Londýňanů žijících před epidemií a po ní.

Vzorky datující se několik stovek let po černé smrti naznačují, že šance na přežití a celkové zdraví se výrazně zlepšily od 16. století, kdy lidé žili mnohem déle než před vypuknutím epidemie.

I když se ale celkové zdraví populace zlepšilo, období bezprostředně po skončení epidemie bylo "děsivé a ničivé" pro ty, kdo přežili, dodala DeWitteová.

Bakterie, která epidemii černé smrti způsobila - Yersinia Pestis - se vyvíjela a mutovala, a i dnes ve světě stále zabíjí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se moderní choroba přenáší na lidi buď kousnutím infikované blechy nebo při styku s nakaženými hlodavci.

ČTK