Poučili jsme se z pátečního zatmění Slunce? Co udělalo s elektrickými sítěmi?

Německé energetické firmy a provozovatelé přenosových sítí v pátek s napětím sledovali, jak částečné zatmění Slunce ovlivní energetickou soustavu. To, že výpadek ve funkci solárních zdrojů nakonec žádné větší problémy nezpůsobil, jim udělalo radost, napsala agentura DPA. Ačkoli totiž odborníci žádné riziko většího výpadku dodávek elektrické energie nepředpokládali, šlo pro ně kvůli obrovskému boomu solárních zdrojů posledních let o zcela novou situaci.

Po 9.30, kdy zatmění v Německu začalo, se během 75 minut výkon solárních zdrojů postupně snížil ze 16 000 na 7500 megawattů. Efekt astronomického jevu byl o to větší, že panovalo jasné počasí. Energetické firmy se na tuto situaci připravovaly, přesto úplně přesně nevěděly, co čekat, upozornil Günter Scheibner z vedení provozovatele přenosových sítí 50Hertz.

Podle jeho kolegy Dirka Biermanna z 50Hertz to byl pro německé energetické firmy první ostrý test tak rozsáhlého výpadku solárních zdrojů. Při posledním srovnatelném zatmění slunce v roce 1999 totiž v zemi prakticky žádné solární elektrárny nebyly, od té doby ale vznikla zařízení s instalovaným výkonem 39 000 megawattů. Dnes v poledne by za jasného počasí dodávaly do sítě 22 000 megawattů energie, což odpovídá výkonu zhruba 15 jaderných elektráren.

"Spadl nám obrovský kámen ze srdce. Všechno fungovalo výtečně," řekl po skončení zatmění Biermann. Větších regulací téměř nebylo třeba, výpadky zčásti pokryly přečerpávací elektrárny, a některé tovární provozy, které spotřebovávají velké množství energie, na čas zvolnily výrobu.

Čtyři největší provozovatelé přenosových sítí v Německu si kvůli zatmění vytvořili energetickou rezervu 3800 megawattů, aby mohli pokrýt případné výpadky. Podle společnosti 50Hertz to firmy stálo asi 3,5 milionu eur (96 milionů Kč).

Zřejmě ještě mnohem náročnější test čeká energetické sítě v roce 2022: v době dalšího částečného zatmění Slunce totiž budou země získávat z obnovitelných zdrojů ještě mnohem větší podíl energie než dnes.

ČTK