Papír, který změnil vše: Nejdůležitější mapy v dějinách

Mapy nejsou jen tak nějaké kousky papíru: dokázaly přivést k bohatství, ale také člověka připravit o všechno. Některé pomohly pozvednout celé civilizace – a jiné zase způsobily války, kvůli kterým umíraly miliony lidí.

My vám představíme ty nejslavnější mapy v dějinách:

Ráj místo Afriky

Na většině dnešních map je jen konkrétní kousek Země. Naši předkové však chápali svět hodně jinak než my – a mapy to odrážely. Na mapě vůbec nemusely být jen oblasti, které byly prozkoumané – dokonce ani nemusely prokazatelně existovat. Důkazem je mapa Andrewa Walspergera, benediktinského mnicha ze Solnohradu. Roku 1448 vytvořil slavnou mapu známého světa. Asi na ní nepoznáte nic, co by vám mohlo připadat známé. Zato na okrajích mapy jsou vyznačená nejbližší místa na nebesích a také čtyři světové větry – tedy značně mytologické záležitosti…

Planeta bez oceánů

Dnes už víme, že většinu Země tvoří oceány a moře. Pro středověkého člověka to však neplatilo. Pro něj byla důležitá jen pevnina – a případně moře, která se kolem pobřeží táhla. Proto vznikaly zcela nerealistické mapy, které představovaly svět v úplně jiném světle, než ho známy my. Paradoxní je, že podle těchto chaotických map se dokázali tehdejší mořeplavci skvěle orientovat. Například mapa Benátčana Fra Maura. Vznikala celých pět let, mezi roky 1448–1453:

Mapa, která vytvořila kartografii

Za otce karotgrafie se pokládá vlámský obchodník Gerhard Mercator. Právě on vytvořil tuto jedinečnou mapu, které ukazuje svět konečně moderně – tak, že i my, lidé 21.století, poznáme, na co se díváme. V letech 1535–1536 ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský globus. V roce 1537 vytvořil Mercator mapu Palestiny, v roce 1538 mapu světa a v roce 1540 mapu Vlámska. Dodnes používáme jeho způsob zobrazení na mapách, tzv mercatorovo zobrazení. Tato mapa z roku 1569 už obsahuje údaje, které se hodí pro navigaci. Není divu, že 16. století bylo tak bohaté na zámořské objevy – s takovými mapami to už šlo samo…

Nuda na mapě

Je docela škoda, že jsou dnešní mapy tak nudné. Je to samý údaj, samá čísla… Pro naše předky představovaly mapy opravdový poklad. Například mapa Holanďana Hessela Geritzse z roku 1622 ukazuje celý svět nejen realisticky, ale také úžasně výtvarně. A také je vůbec první mapou, která naznačuje existenci Austrálie… Není divu, že takové mapy mají i dnes hodnotu mnoha milionů dolarů.

Energetická mapa světa

Dnes na mapy vyznačujeme například energetické zdroje – třeba naleziště ropy nebo uhlí. Až do 18. století pocházela drtivá většina využívané energie z větru. Nizozemský kartograf Jan Jansson vytvořil první mapu tohoto nejcennějšího energetického zdroje světa. Stalo se to roku 1657 a jeho mapa okamžitě vyvolala revoluci v zobrazování. Pro námořníky se takové mapy staly cestou k rychlejšímu obeplouvání světa – a naše planeta se tak zase o něco zmenšila…

Mapou k impériu

Roku 1769 vytvořil James Cook první mapu Tahiti. Britské kartografické umění bylo v té době na nejvyšší úrovni – především proto, že právě do Anglie prchali náboženští uprchlíci z Nizozemí, do té doby mapařské velmoci. S kvalitními mapami se mohli angličtí vojáci vypravit do míst, kam se jiné národy neodvažovaly – a především se tam pak obchodníci dokázali bez problémů vrátit. Samozřejmě to není jen zásluhou kartografů, ale určitě výrazně ke vzniku největšího impéria dějin významně přispěli…

Kdo ovládne nový kontinent

Někdy kolem roku 1820 vytvořil Brit Matthew Flinders velmi podrobnou mapu Austrálie. V té době jiné národy vlastně ani netušily, jak vypadají obrysy toho tajemného kontinentu. Ano, i takové věci bývaly v minulosti přísně střeženým tajemstvím… Flinders pokládal tuto mapu za své životní dílo – a náhoda způsobila, že to tak i dopadlo: kartograf zemřel jen den po jejím dokončení.