Objev kostí zkamenělého prehistorického ptačího druhu možná předpoví budoucnost naší planety

O velký objev se postaral tým geologů ze soukromé Rochesterské univerzity (USA), který v chladné kanadské Arktidě našel kosterní nález vodního ptáka druhu Tingmiatornis arctica. Podrobným bádáním bylo prozatím zjištěno, že se jedná o křížence velkého racka a kormorána, jehož rozpětí křídel dosahovalo velikosti necelého jednoho metru. „Pták byl kříženec velkého racka a uměl se potápět podobně jako kormorán, ovšem s tím rozdílem, že k lovu využíval zuby,“ říká John Tarduno, profesor univerzity a vedoucí úspěšné expedice.

Nové poznatky o globálním oteplování

Jedná se o nejstarší dosud objevenou ptačí fosilii na severní polokouli, jejíž stáří se odhaduje na 90 milionů let. Vědci nyní porovnávají nové nálezy i s těmi z předchozích expedic, a získávají tak jasnější představu o ekosystému v kanadské Arktidě, který na tomto místě vládl zhruba před 93 až 89 miliony let. Nové zkoumání by mohlo zároveň poskytnout další důkazy o intenzivním globálním oteplování, o němž se vědci domnívají, že k němu v té době skutečně došlo. Podobné objevy by dokonce mohly poodhalit budoucí účinky změny klimatu na různých kontinentech, kterými naše země neustále prochází.

„Před tímto nálezem jsme se domnívali, že na tomto území panovalo teplé počasí s výskytem sezonního ledu. Nyní jsme však přesvědčeni, že to není pravda, protože by v chladném a nehostinném prostředí objevený druh neměl šanci přežít,“ říká Tarduno. Na základě fosilií a sedimentů se Tarduno domnívá, že Tingmiatornis arctica žil v prostředí kanadské Arktidy během turonského věku, tedy v době křídy. Právě období křídy charakterizuje jako dobu plnou aktivních sopečných činností, kde panovaly teploty srovnatelné s územím dnešní severní Floridy.

Tingmiatornis a jeho společníci

Společnost objevenému ptačímu druhu dělaly velké želvy, sladkovodní ryby, a dokonce i krokodýlí ještěr Champososaurus. „Objevené zkameněliny nám mohou prozradit, jak vypadal a jak by mohl vypadat v Arktidě svět bez ledu,“ říká další člen expedice Richard Bono. Zkameněliny byly nalezeny v čedičovém lávovém poli, které bylo vytvořeno sérií sopečných výbuchů. Vědci se domnívají, že velká sopečná aktivita uvolnila do zemské atmosféry obrovské množství oxidu uhličitého, což způsobilo skleníkový efekt. Výsledkem pak bylo mimořádně teplé období, které časem vytvořilo ideální ekosystém pro život ptactva včetně zkoumaného jedince.

Tardunova studentská výprava objevila celkem tři kosti: část loketní a části pažní, které se u ptáků nacházejí v křídlech. Z jejich struktury, tloušťky a rozměrů byl tým paleontologů Julia Clarka z University of Texas schopen určit evoluční změny daného druhu, jakož i parametry, které indikují, zdali byl tento ptačí druh schopen létat a potápět se. Výzkumy dále naznačují, že Tingmiatornis arctica během svého života rychle dospívat a rostl, což může vysvětlovat, jakým způsobem se vypořádal s dopadem asteroidu v Mexickém zálivu (průměr kolem 10 km) před 66 miliony let, vlivem čehož zanikly přibližně tři čtvrtiny rostlinných a živočišných druhů včetně dinosaurů.

Ačkoli se jedná o stále ne zcela potvrzené informace, o jejich pravdivosti Tarduno nepochybuje, protože všechny doposud objevené zkameněliny vypovídají v jeho prospěch. Uvidíme, jaké další poklady kanadská Arktida odhalí. Je více než zřejmé, že má stále co nabídnout.

Text: Petr Smejkal