Neznámou hrobku nejvyššího lékaře starého Egypta objevili čeští archeologové

Čeští archeologové v čele se známým egyptologem Miroslavem Bártou před několika dny objevili v egyptském Abúsíru poblíž Káhiry unikátní hrobku jednoho z královských lékařů. Jmenoval se Šepseskafanch. Kromě dalších funkcí zastával posty v několika slunečních chrámech v době vlády faraonů 5. dynastie, tedy v období 2500 až 2350 před naším letopočtem. Bárta, který dnes ČTK nález potvrdil, je se svým týmem v Egyptě od poloviny září a vrátí se na konci listopadu.

"Historická důležitost posledních objevů našeho týmu spočívá zejména v tom, že Šepseskafanch patřil k nejvýše postaveným lékařům známým ze starého Egypta doby stavitelů pyramid, to je Staré říše. De facto je unikátní historickou osobností, které nemá paralelu," uvedl Bárta, který je ředitelem Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a vedoucím projektu v Abúsíru.

Šepseskafanch byl osobním lékařem panovníka. Jak Bárta zdůraznil, v komplexu byly v předcházejících sezonách objeveny už dvě hrobky lékařů. Jde tak o zcela unikátní pohřebiště lékařů, kteří ve své době patřili k velmi významným rodinám u dvora faraona.

Podzimní česká archeologická expedice začala na pyramidovém poli v Abúsíru poblíž Káhiry v polovině září. V té době šlo o jedinou archeologickou expedici pracující v oblasti Abúsíru a Sakkáry.

Vrchní lékař celého Egypta

Kamenná hrobka patří knězi a vrchnímu lékaři Horního a Dolního Egypta, nachází se v jižní části české archeologické koncese v Abúsíru a je 21 metrů dlouhá a 14 metrů široká. Její zdivo sahá do výše přes čtyři metry. Nedaleko od ní leží hrobkový komplex princezny Šeretnebtej z 5. dynastie, který Češi se světovým ohlasem objevili loni.

Ve východní části hrobky je zakomponována chodbová kaple. Na jejím konci stojí monumentální kamenná stéla takzvaných nepravých dveří, byla nejdůležitější částí staroegyptských hrobek. Zde našli Češi tituly a jméno lékaře Šepseskafancha.

"Stéla představuje průchod mezi světem mrtvých a živých. Dle tehdejších náboženských představ zesnulý vycházel z těchto dveří, to je ze svého věčného příbytku, aby přijímal obětiny, které mu na obětní oltář předkládal nejstarší syn nebo k tomu určený kněz. Je to nejdůležitější součást hrobky," řekl ČTK egyptolog Jaromír Krejčí z Českého egyptologického ústavu.

"Hrobka přináší mnoho nových informací o době 5. dynastie, kromě problematiky lékařů je zajímavé zejména propojení se slunečními chrámy," dodal Krejčí. Tyto chrámy byly spojeny se zádušním kultem panovníků a kultem slunečního boha; pouze obětiny, jež prošly těmito chrámy, bylo možné použít v zádušním kultu panovníků 5. dynastie. Výhradně oni je budovali. Právě v době páté dynastie dosahoval sluneční kult jednoho ze svých vrcholů důležitosti a významu pro Egypťany a pro královský kult.

Písemných pramenů o slunečních chrámech znají vědci šest, prozkoumány jsou pouze dva. Další hledají Češi, kteří pracují v největší české vědecké expedici v zahraničí, v širší oblasti Abúsíru.

ČTK