Lidstvu kriticky dochází druhý nejrozšířenější prvek ve vesmíru

Nafukovací balonky Zdroj: Thinkstock

Večírek skončil. Tedy alespoň pro ty, kdo milují nafukovací balonky. Helium totiž velmi rychle dochází – za 25 let už na Zemi nebude.

Helium je jeden z nejrozšířenějších prvků ve vesmíru. Najdete ho prakticky všude – blbé je, že ne na Zemi. Tedy alespoň ne ve formě, kterou bychom mohli využívat. A když dojde, a stane se to dřív, než myslíte, bude to pořádný průšvih. Nejen pro výrobce balonků…

Helium asi znáte především právě z nafukovacích balonků a pak z legračních experimentů, kdy se díky němu mluví komicky vysokým hlasem. Ale helium se využívá i při mnoha činnostech, které nejsou tak vtipné – zato zachraňují lidské životy. Například v medicíně, v mnoha přesných lékařských přístrojích a také ve výzkumných ústavech a laboratořích celého světa. Závisí na něm mnohem víc výzkumu, než byste věřili. A helium dochází…

Jak se to mohlo stát?

Ceny helia byly desítky let extrémně nízké, takže nikoho nenapadlo s ním šetřit. Většina je světových zásob totiž pochází z jediného zdroje: jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu ve Skalistých horách. A americká vláda, která ho schraňovala kvůli zásobám pro vzducholodě, vloni nařídila, aby se tamní obrovská zásoba povinně rozprodala do roku 2015. To znamená, že ceny helia prudce stoupají – oproti loňsku už na dvojnásobek.

Největší problém spočívá v tom, že právě s heliem pracují fúzní reaktory, od nichž si vědci slibují v budoucnosti levnou energii. Pokud tento nadějný sen skončí jen proto, že jsme si helium vymrhali v baloncích, pak by šlo o jednu z nejtragičtějších ironií v dějinách lidstva…

Kde vzít helium

Helium je na Zemi přítomno jen velmi vzácně. V zemské atmosféře se vyskytuje jen ve vyšších vrstvách a díky své mimořádně nízké hmotnosti postupně z atmosféry vyprchává do meziplanetárního prostoru. V atmosféře Země (do výšky 200 km) tvoří 0,000524 objemových procent (tj. 5,24 ppm).

Poprvé bylo helium izolováno z minerálu smolince. V menším množství až 9 % se nachází v zemním plynu, z něhož se také získává vymrazováním. Vzácně vyvěrá helium i trhlinami v zemi, nejznámější oblasti těchto vývěrů leží ve Skalistých horách v USA a v Kanadě. Předpokládá se, že veškeré toto helium je produktem jaderného rozpadu prvků v zemské kůře (alfa částice jsou jádry atomů helia).

Ve vesmírném měřítku je helium druhým nejvíce zastoupeným prvkem. Vyskytuje se především ve všech svítících hvězdách, kde je jedním z mezistupňů termonukleární syntézy, jež je podle současných teorií základním energetickým zdrojem ve Vesmíru. Tvoří přibližně 25 % hmoty okolního pozorovatelného Vesmíru. Helium se vyskytuje v atmosféře plynných obrů, kde se jeho objemová koncentrace pohybuje mezi 3 a 19%, a po vodíku je to nejrozšířenější prvek v atmosféře. Z kamenných planet se vyskytuje zejména na Merkuru a rovněž na Měsíci.