Ruská vesmírná katastrofa může zničit vesmírné sny lidstva

Ruská nosná raketa Proton-M se zřítila v úterý krátce po startu z kosmodromu Bajkonur. Na oběžnou dráhu měla vynést modernizované družice ruského navigačního systému Glonass. Podle ruské kosmické agentury Roskosmos žádná zranění ani škody v místě dopadu nejsou hlášeny.

Na záběrech ruské státní televize Rossija 24, která vypuštění živě přenášela, je vidět, jak se raketa krátce po startu odklonila od dráhy letu a posléze se obrátila směrem k zemi. Při pádu se pak začala rozpadat, vzplála a po dopadu explodovala. Podle Roskosmosu se 17 vteřin po startu havarijně vypnuly motory.

Roskosmos ihned pozastavil plánované lety nosných raket Proton, starty stanovené na červenec a srpen budou podle mluvčí Anny Bediščevové odloženy na neurčito.

Proč?

O příčinách nezdaru ruští experti zatím jen spekulují. Podle Jurije Karaše z Ciolkovského akademie mohla být příčinou nedbalá montáž, jeho kolega Alexandr Železňakov má podezření na selhání řídicích systémů. Podle agentury Interfax doprovázel explozi Protonu oblak jedovatých plynů. Protože ale raketa dopadla na neobydlenou step, lidé byli mimo ohrožení.

Ruská raketa měla vynést na oběžnou dráhu tři družice navigačního systému Glonass. Jejich zkáza podle moskevského rozhlasu celý projekt těžce poškodí, někteří odborníci dokonce hovoří o jeho zastavení. Hodnota ztracených aparátů se odhaduje na čtyři miliardy rublů (2,4 miliardy korun), za největší problém ale média označují další vážný šrám na pověsti ruského kosmického programu.

Porucha rakety Proton už v roce 2010 "pohřbila" tři družice systému Glonass za dvě a půl miliardy rublů. Ve stejném roce ztratilo Rusko aparát Fobos-grunt, který měl doletět k Marsu – místo toho dopadl do vod Pacifiku, kde se utopila i investice pět miliard rublů.

Krize ve vesmíru

Odborníci hovoří o systémové krizi ruské vědy a nízké profesionální úrovni personálu výrobních závodů. Proton je přitom jedinou ruskou raketou, která může na oběžnou dráhu vynášet těžké družice. Naději ruští odborníci vkládají do modernějších nosných raket Angara, které by měly začít létat napřesrok.

Glonass-M jsou satelity ruského globálního navigačního systému Glonass druhé generace. Podle ITAR-TASS na rozdíl od družic první generace vysílají dva signály pro civilní uživatele, což umožňuje podstatně přesnější určování polohy. Jejich životnost má být sedm let.

Revoluce nebo reforma?

Nezvykle rychle a tvrdě reagoval i Kreml. Prezidentu Vladimiru Putinovi podle ruských médií došla trpělivost a rozhodl se celé kosmické odvětví "zásadně reformovat". Novinářům v Moskvě to sdělil vicepremiér Dmitrij Rogozin, který ve vládě zodpovídá za kosmický program.

Nosná raketa měla na oběžnou dráhu vynést tři družice navigačního systému Glonass. Její havárie bude podle odhadů Rusko stát čtyři miliardy rublů (asi 2,4 miliardy Kč), ale hlavně ještě víc poškodí prestiž ruské vědy. Za poslední tři roky ruský kosmický program utrpěl řadu těžkých ztrát, které jsou podle expertů způsobeny nedbalostí výrobního personálu, organizačním chaosem a nezodpovědností.

Největším problémem ruského vesmírného programu je to, že se bez něj lidstvo momentálně neobejde. Po ukončení programu amerických raketoplánů zatím k němu nemáme alternativu. Jeho omezení by mohlo mít drtivé důsledky pro další desetiletí dobývání vesmíru. Viníka či viníky havárie chce Rogozin potrestat "s krajní tvrdostí". Daleko důležitější ale podle něj bude zásadní změna celého kosmického programu. "Cestou, jakou dnes funguje ruský raketový a kosmický průmysl, už dál nepůjdeme," řekl novinářům vicepremiér. Celý kosmický program projde "zásadní reformou".

Její osou budou podle agentury ITAR-TASS v první řadě organizační změny. Celý rejstřík dosavadních výrobních závodů se sloučí do nové státní Raketové a kosmické společnosti (RKK). Na její vznik bude dohlížet nová, prezidentem speciálně jmenovaná komise, vedená Rogozinem. Konečným cílem je zamezit dalším haváriím.

Federální kosmické agentury Roskosmos se podle Rogozina změny příliš nedotknou, bude nanejvýš posílena. Její hlavní zodpovědností bude správa kosmodromů v kazašském Bajkonuru a severoruském Plesecku a nově budovaného kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě.