Láska k alkoholu je starší než člověk. A dala nám lidskou civilizaci!

Alkohol má v lidské kultuře dlouhou tradici – první alkoholické nápoje začaly být vyráběny prakticky hned na počátku zemědělství před 9 tisíci lety. Nová studie však ukazuje, že zpracovávat etanol se náš metabolismus naučil miliony let předtím. Zdá se, že kořeny záliby v alkoholu měly veskrze praktické důvody.

Evoluční výhoda etanolu

Již dlouhou dobu je známé, že krom lidí holdují alkoholu v jeho přirozené formě i mnohé zvířecí druhy. Děje se tak v situacích, kdy pojídají ovoce spadlé ze stromů poté, co v něm započaly procesy kvašení, tedy přeměny cukrů na etanol. V přirozeném "podnapilém" stavu byli pozorováni ptáci, netopýři, hlodavci, koně, opice i myši. Zálibu v hnijícím ovoci mají i sloni – pro svou velikost se však opít nemohou, museli by zkonzumovat tuny fermentující potravy.

Krom primárních účinků otupení vědomí se předpokládá, že holdování alkoholu v této limitované podobě má i své evoluční výhody v podobě ochrany srdce a zvýšení kalorického příjmu. Dlouho se tušilo, že podobné chování zřejmě sahá daleko před člověka – například rejsci metabolizují alkohol mnohem efektivněji než lidé, což naznačuje delší vývoj této "superschopnosti". Ostatně, zvířecí svět se nežinýruje ani před užíváním přirozených halucinogenů.

Zajímavosti

Proč snášejí světloocí lidé lépe alkohol? Záhada má genetické vysvětlení!

Kdy přesně však došlo na přijetí alkoholu našimi společnými zvířecími předky? Rozklíčování této otázky má vliv na chápání našeho dnešního užívání alkoholu. Zatímco část vědců předpokládala, že holdování etanolu je poměrně nová móda civilizací zmoženého člověka, a právě proto se s jeho přemírou neumíme náležitě poprat, druhá linie vědců tvrdila opak – totiž že poprvé přišli předchůdci primátů do kontaktu s alkoholem (ve formě kvasícího ovoce) snad už před 80 miliony lety. V této verzi za negativní vliv alkoholu může až jeho moderní konzumace ve větším než malém množství.

Utrženi ze řetězů

Může se to zdát jako relativně bezvýznamný oříšek, ve skutečnosti však první teze tvrdí, že člověk jednoduše na alkohol není náležitě vyvinut – což lze snadno zneužít jako argument pro kompletní prohibici. Druhá linie v sobě naopak nese mnohem sympatičtější poselství „všeho s mírou“. Co k oběma teoriím říká nejnovější genetická studie?

Její autoři, výzkumníci z University of California, se soustředili na stopování historie enzymu ADH4, který hraje důležitou roli při zabraňování alkoholu ve vstupu do krevního oběhu. Při srovnání ADH4 v genomu dnešního člověka, genomu jeho předchůdců a genomu společných příbuzných se ukázalo, že AHD4 začal svou alkoholovou funkci plnit před deseti miliony lety. Tehdejší ADH4 byl přitom až čtyřicetkrát efektivnější při čištění organismu od alkoholu oproti jeho dnešnímu výkonu – zřejmě však jenom proto, že byl uzpůsoben specificky k metabolizaci alkoholu, který se vyskytoval ve hnijícím ovoci, nikoliv jeho čistější formě, kterou známe dnes.

Logickým výstupem dnešní přemíry alkoholismu je proto zároveň i přemíra alkoholických nápojů nejrůznějších druhů. Přesto nelze obecnou touhu po alkoholu označit za negativní hnací motor. Právě nynější studie spekuluje, že AHD4 byl zaktivován poté, co naši předci "slezli ze stromů" – díky konzumaci hnijících plodů měli dodatečný přísun stravy, které se jiné druhy vyhýbaly, a tak další evoluční výhodu. Jinou tezí, která dává alkoholu významnou roli v lidské historii, je interpretace výskytu předchůdců piva v raných zemědělských osadách. Někteří vědci se domnívají, že spíše než kvůli stabilnímu přísunu zemědělských plodin byla hlavním motorem počátku zemědělství právě touha po pivu.

Ladislav Loukota

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Historie

Proč nám vládnou alkoholici? Historie dává odpověď