Kde udeří příští obrovské povodně? Vědci mají jasno

Povodněmi zatopené letiště Zdroj: Thinkstock

Střední Evropa se teď potýká s nevídanými záplavami. Kde velká voda zaútočí příště?

Kvůli klimatickým změnám vzroste v tomto století počet záplav na řekách, jako je Ganga, Nil a Amazonka, mnohem méně časté by měly být povodně na nyní rozvodněném Dunaji. Tvrdí to alespoň nejnovější studie japonských a britských vědců, která byla dnes zveřejněna v časopise Nature Climate Change.

Jak odborníci napsali, svými zjištěními chtějí pomoct zemím, aby se na záplavy, které na celém světě každý rok zabíjejí tisíce lidí a způsobují škody v desítkách miliard dolarů, připravili. Díky včasnému varování mohou vlády začít budovat protipovodňové bariéry, zakázat stavby v záplavových oblastech či přijmout jiná opatření, která by omezila dopad povodní.

Proč letos přišly povodně? Vysvětlení vědců je znepokojivé

Mnohem častější enormní zvyšování hladin řek vědci očekávají v jihovýchodní Asii, střední Africe a v Jižní Americe. Celkem ve své studii zmiňují 29 ohrožených řek. Jsou mezi nimi Jang-c'-ťiang, Mekong a Ganga v Asii, Niger, Kongo a Nil v Africe, Amazonka a Paraná v Latinské Americe a Rýn v Evropě. Méně časté záplavy naopak předpokládají na Mississippi ve Spojených státech, Eufratu na Blízkém východě a Dunaji v Evropě. Na severozápadě Evropy má být údajně mnohem větší vlhko, zatímco od Středomoří po východní Evropu zase spíše sucho. Jak nicméně odborníci upozorňují, jejich odhady v sobě obsahují vysokou dávku nejistoty. Vše totiž záleží na mnoha faktorech.

Studie: Záplavy mají zasáhnout Gangu či Nil, nikoli Dunaj

Silné povodně zasáhly v uplynulých dnech Českou republiku, Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko. Podle klimatologů znamenají vzrůstající teploty vyšší riziko záplav vzhledem k tomu, že teplejší vzduch dokáže pohltit větší množství vlhkosti a dochází tak k intenzivnějším a častějším dešťům.

Japonští experti, kteří nejnovější studii vypracovali, se nicméně neodvažovali předvídat, jak budou na klimatické změny reagovat konkrétně do detailů jednotlivé řeky. Pro tyto odhady je potřeba znát i chování všech toků v povodí těchto řek, uvedl pro agenturu Reuters jeden z japonských vědců Jukiko Hirabajaši z Tokijské univerzity.

Nejhrůznější povodně 20. století. Voda zabíjela ve velkém

Podle OSN vzrostla od průmyslové revoluce teplota na Zemi o 0,8 stupňů. Jak vědci tvrdí, tento nárůst mají na svědomí zejména emise skleníkových plynů z automobilů, továren a elektráren.