60 000 tun těžký artefakt na dně jezera. Kdo ho tam zanechal?
Archeologové před nedávnem objevili pozoruhodný artefakt pod hladinou Galilejského jezera.
Existuje početná skupina lidí, pro kterou je každý zvláštní archeologický nález hned dílem mimozemšťanů. U nového objevu v Izraeli se jim ale výjimečně nebudeme divit…
Co vlastně archeologové našli? Tým z Univerzity Bena Guriona objevil 10 metrů vysokou mohylu, která má přes 70 metrů v průměru. Nahromaděné kameny musí vážit kolem 60 000 tun! Podivná stavba se nalézá pod hladinou jezera, kde ve starověku byla pevnina a kudy teklo jedno z ramen řeky Jordán. Podle objevitelů tohoto artefaktu se jeho stáří pohybuje kolem 2500 let, je tedy stejně starý jako slavný Stonehenge.
O objevu informoval (bohužel) velmi stručně odborný časopis International Journal of Nautical Archaeology. Protože je artefakt 10 metrů hluboko pod hladinou, zatím na místě neproběhly žádné vykopávky – bude to jednou velmi náročný úkol. Ví se toho tedy jen velmi málo; většinou tedy vědci jen spekulují. Zřejmě tato stavba stála poblíž břehu, pod hladinou se ocitla po silném zemětřesení, které zdejší oblast zasáhlo.
Právě blízkost břehu přivedla archeology na myšlenku, o co mohlo jít. Myslíte, že tak monumentální stavba byla hrobkou nějakého bohatého panovníka nebo pevností lokálního vládce, případně přistávací plochou pro mimozemské kosmické lodě? Omyl, naše minulost je mnohem nudnější, ale současně zajímavější: podle archeologů šlo o past na ryby.
Podobné stavby se podél břehů Galilejského moře nacházejí dodnes a fungují pozoruhodně jednoduše. Při přílivu se mezi kameny dostanou ryby, které zde při odlivu zůstanou uvězněné. Rybáři se tak k úlovku dostanou prakticky bez práce, Stejným způsobem získávají potravu také například v Africe, kde se ale využívá korálových útesů, které fungují stejně, ale bez potřeby vynaložit nějakou práci…
Místo nálezu
Galilejské jezero nebo také Tiberiadské jezero, Genezaretské jezero či Kineretské moře je největší izraelské sladkovodní jezero nacházející se v Severním distriktu u Golanských výšin, v severní části Velké příkopové propadliny. V obvodu má přibližně 53 km a je 21 km dlouhé a 13 km široké. Jeho rozloha je 166 km2 a maximální hloubka 43 m. Leží 212 metrů pod úrovní světového oceánu a je tak nejníže položeným sladkovodním jezerem na světě a druhým nejníže položeným jezerem (po Mrtvém moři).