VIDEO: Levandule je typicky pánská vůně – tak to aspoň mají Francouzi. Dívejte se na Prima ZOOM

Člověk si bez levandulových polí jih Francie ani nedokáže představit. Proto by si mohl myslet, že barvy Provence měly vždycky odstín levandule. Ve skutečnosti zde tyto keře rostou ve velkém měřítku teprve od minulého století. Vincent van Gogh (1853–1890) nikdy nemohl tyto zvlněné nafialovělé svahy namalovat, protože v jeho době prostě neexistovaly. Na poměrně složitou cestu od květu po voňavku se spolu s levandulí vydejte v první části dokumentární série Tajemství vůní na Prima ZOOM.

Do poloviny 19. století provensálští venkované sbírali divokou levanduli v přírodě. Než se levandule začala pěstovat ve velkém, venkované ji tradičně trhali v horách. Tehdy v nich rostlo mnohem víc levandule než dnes, protože se tu páslo víc hospodářských zvířat, která udržovala krajinu čistou, a tím umožňovala levanduli prosperovat.

Francouzští parfuméři vsadili na muže

Levandule se vždy využívala v lékařství. Od 19. století se stala hlavní složkou mnoha parfémů, z nichž některé dnes patří mezi klasiku. Jde zejména o Jicky od Aimé Guerlaina z roku 1889. Je to asi první moderní parfém, který používá velké množství levandule – byla to ženská vůně a první moderní parfém je to proto, že spolu s přírodním materiálem kombinuje umělé přísady. Levandule se ale používala již ve starověku.

Egypťané používali levanduli k balzamování mrtvých a Římané měli levandulovou vodu k mytí. Do Francie se dostala ve středověku, kdy se pro své terapeutické a čisticí vlastnosti využívala v lékařství a také k ochraně lidí před zkaženým vzduchem a zápachem. V 17. století ji lidé začali využívat při výrobě parfémů, levandulových vod, z nichž nejznámější byl londýnský Yeardley. V roce 1932 parfumér Caron vytvořil novou vůni pro muže nazvanou Pour Un Homme (pro muže), v níž zkombinoval levanduli s velmi sladkými tóny vanilky a pižma. Tento parfém se vyrábí dodnes, a když mluvíte o levandulové notě, právě on je jejím nejlepším příkladem.

Encyklopedie

Levandule / Lavandula angustifolia

Divoká levandule roste pouze ve výškách nad 1000 metrů nad mořem na svažující se půdě, kterou je těžké kultivovat. Od dvacátých let 20. století začal voňavkářský průmysl používat větší množství levandule a farmáři z Provence na jeho požadavek zareagovali. Postupně přešli z ručního sklízení divoké levandule v horách k pěstování levandule ve velkém.

Levandule začala být postupně spojována hlavně s pánskou vůní. Bylo by dnes zajímavé využít ji při tvorbě dámského parfému – nejspíš pro její květinové charakteristiky.

Dokument Tajemství vůní věnovaný levanduli uvidíte na Prima ZOOM.

(mih)