VIDEO: Pluto stále překvapuje – skrývá oceán vody hluboký 100 kilometrů
Pluto je v mnohem větším mlžném oparu, než vědci předpokládali, a na jeho povrchu se pohybují ledové plochy. Pod nimi by mohl být vodní oceán hluboký až 100 kilometrů.
Pluto je v mnohem větším mlžném oparu, než vědci předpokládali, a na jeho povrchu se pohybují ledové plochy. Pod nimi by mohl být vodní oceán hluboký až 100 kilometrů. Vyplývá to ze snímků neprobádané planety, které zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Fotografie pořídila sonda New Horizons během svého průletu v blízkosti trpasličí planety 14. července 2015.
Vzhledem ke vzdálenosti od Země, která činí téměř 5 miliard kilometrů, putovaly některé ze snímků a telemetrických dat do řídicího střediska až 16 měsíců.
Podle vědců sahají vrstvy mlžného oparu až do výšky 160 kilometrů. Právě kvůli tomuto oparu údajně Pluto vypadá, jakoby mělo načervenalou barvu. Teploty na planetě se prý pohybují kolem minus 229 stupňů Celsia. Pokud se odhady vědců potvrdí, mohlo by být na Plutu stejné množství vody jako ve všech pozemských oceánech dohromady.
Dálkové snímkování při průletu sondy pořídilo celkovou mapu Pluta a Charona s rozlišením 40 km. Kolem trpasličí planety proletěla sonda v minimální vzdálenosti 12 500 km, kolem Charonu proletěla ve vzdálenosti 27 000 km rychlostí 14 km/s o 4 minuty později než okolo Pluta. Vědci pomocí prvních snímků s překvapením konstatovali, že Pluto a jeho měsíce zřejmě nejsou mrtvé planety, jak se předpokládalo, ale že jejich povrch je relativně mladý a aktivní. První snímky zachytily hory vysoké 3300 metrů, nečekaně ostrý záběr měsíce Charon odhalil velké kaňony.
Až za horizont
Sonda k Plutu 19. ledna 2006 a stala se tělesem, kterému byla při vypuštění ze Země udělena nejvyšší úniková rychlost. Těsně po vypuštění byla její relativní rychlost vůči Zemi 16,21 km/s tedy 58 350 km/h. Sonda New Horizons denně urazila 1,6 milionu kilometrů, při rychlosti 14 kilometrů za sekundu neměla šanci na Plutu přistát. Během přeletu se sonda zaměřila na povrch a za méně než 2 hodiny ho nafotila a provedla měření. Setkání bylo tak letmé, že velení mise muselo sondu pilotovat minutu po minutě.
Sonda nyní míří do Kuiperova pásu, kde se má zaměřit na studium objektů o průměru řádově stovek kilometrů.
(mih)