Průlet okolo Pluta aneb Co musíte vědět o misi New Horizons!

Hlavním cílem mise New Horizons je průzkum ledové trpasličí planety Pluto. Mise byla vypuštěna 19. ledna 2006. V roce 2007 se gravitačně vymrštila směrem k Plutu za pomoci gravitace Jupitera a od té doby si spokojeně v hibernaci plula vesmírem. K životu byla probuzena začátkem prosince 2014. Letos v létě se New Horizon přiblíží k Plutu a bude jej po nějakou dobu zkoumat. Nejbližší přiblížení nastane 14. července. New Horizons nemá za úkol Pluto obíhat, ale proletět kolem něj. Ovšem i pouhý průlet nám o Plutu odhalí množství nových informací.

Proč Pluto? Pluto představuje poslední hádanku sluneční soustavy. Nevíme o něm prakticky nic. V roce 2005 naše zvědavost ještě posílila, neboť s použitím Hubbleova vesmírného dalekohledu jsme objevili nového souputníka Pluta. Aby bylo jasno, o jednom jsme věděli už z roku 1978, je to měsíc Charon, jehož velikost přesahuje polovinu velikosti Pluta. V roce 2005 byl objeven Nix a roku 2006 Hydra, jejichž iniciály jsou stejné jako iniciály sondy New Horizons (ne náhodou). V roce 2011 následoval měsíc Kerberos a Plutovu rodinku uzavřel v roce 2012 objevený Styx. Styx byl objeven vlastně jenom jako vedlejší produkt hledání potenciálních hrozeb pro sondu New Horizons. Zkoumání těchto těles je samo o sobě dobrý důvod pro misi. Ale New Horizons půjde ještě dál, v takzavné "prodloužené misi" bude zkoumat Kuiperův pás.

Pluto a jeho satelitní měsíce, jak je viděl Hubbleův vesmírný dalekohled. Autoři: H. Weaver (JHU/APL), A. Stern (SwRI), a HST Pluto Companion Search Team.

Samotný ledový trpaslík Pluto a jeho měsíce jsou součástí onoho Kuiperova pásu. Ten by se dal srovnat s pásem asteroidů, ale je rozlehlejší a objekty v něm nejsou kamenné, ale zmrzlé. Především se jedná o zmrzlé plyny jako třeba metan, ale najdou se i tělesa z vodního ledu. Kuiperův pás je pozůstatkem formování sluneční soustavy a pravděpodobně skrývá odpověď na některé otázky o její formaci. New Horizons bude po průletu kolem Pluta pravděpodobně odnavigována k některému z dalších těles Kuiperova pásu. Mise by tak mohla trvat až do roku 2020.

Umělcova představa sondy New Horizons a systému Pluto – Charon. Zdroj NASA/New Horizons team.

Co nám New Horizons řekne? Poskytne vůbec první detailní snímky Pluta a tudíž nám odhalí něco o jeho geografii, proměří jeho magnetosféru, atmosféru i okolí. Je to vůbec první průzkum ledového trpaslíka, takže se máme na co těšit. Mimo jiné nám zodpoví i odpověď na otázku, zda i Charon má atmosféru.

Je New Horizons v pořádku? V posledních dnech se objevily alarmující zprávy, že něco nefunguje, jak má, že sonda New Horizons přestala komunikovat se Zemí a přepnula se do takzvaného bezpečného módu. Nicméně důvod k panice to není. Podobné anomálie jsou poměrně běžné u každé mise, ne každá mise je ale tak pečlivě sledována médii, a tak se o podobných věcech většinou nedozvíme. K anomálii došlo 4. července a NASA vydala prohlášení o tom, že sonda bude pokračovat v misi tak, jak měla, už 7. července. Dokonce ani o nic nepřicházíme, protože na toto období nebylo naplánováno mnoho vědeckých úkonů. Jediným potenciálním problémem byla neschopnost snímat okolí a přijít tak o navigační body. Nicméně po sérii úprav ze řídícího střediska se povedlo vrátit k původnímu plánu.

Komunikace se sondou samotnou v tuto chvíli představuje jeden z největších problémů, co se týče jakýchkoliv úprav mise. New Horizons se nachází skoro 5 miliard kilometrů daleko a rádiový signál k ní putuje 4,5 hodin. O rychlých reakcích tedy nemůže být řeč. Tam a zpátky trvá komunikace devět hodin. Nezbývá než doufat, že se nenastane žádná příliš rychlá změna ohrožující sondu.

Nejbližší průlet se blíží, budete u toho, když se bude psát historie? Poslední nový svět byl zkoumán v roce 1989 a kdo ví, kdy se dostaneme dál než letos.

Jana Poledniková