Okno do psí duše: můžeme rozumět svým miláčkům?

Popularita Cesara Millana, amerického odborníka na psí chování, trvá už přes dvě desetiletí. Přezdívá se mu Zaříkávač psů pro jeho schopnost porozumět psí duši, v čemž patří k nejlepším na světě. Jeho přístup stojí na základní myšlence, že majitel psa by se měl chopit role klidného vůdce smečky a své psí poddané dostatečně úkolovat. Psi totiž nepotřebují jen pohlazení a lásku, nýbrž také disciplínu, jistoty a procvičování svých schopností. Zároveň však Millan zdůrazňuje, že každý pes má vlastní osobnost a potřebuje jedinečný přístup. Co dalšího o psychologii našich domácích mazlíčků ale víme?

Pes chytřejší než dítě

Víte, proč je občas tak těžké přimět psa, aby přestal štěkat? Je to stejné jako s dětským pláčem; psi dokážou velmi rychle pochopit, že jejich štěkot vyvolá nějakou reakci, což vede k posílení tohoto způsobu chování. Stejně jako rodič nechce nechat své dítě plakat, odmítá se majitel psa obvykle smířit s výrazným štěkotem svého mazlíčka – je to dokonalý evoluční vynález.

Profesor psychologie Stanley Coren se od 90. let zabýval výzkumy psí inteligence a obecně jejich mentálních schopností. Svá zjištění zúročil v podobě knih, televizních pořadů a dalších mediálních výstupů, v nichž radil zmateným páníčkům, jak se ke svým miláčkům chovat. Jedním z jeho závěrů byla i schopnost psů naučit se více než 150 různých slov a gest (samozřejmě z pozice poslouchajícího); nejchytřejší psi se přitom dostali až někam ke 250 komunikačním signálům, jež si dokázali zapamatovat a pochopit. To se však týká především border kolií a dalších přirozeně velmi inteligentních plemen, není tedy nutné vašeho domácího gaučáka zbytečně přetěžovat.

Psychologie čtyřnohých miláčků

Coren své výzkumy opakoval, ale i další vědci se dobrali k podobným výsledkům. Shodli se na tom, že průměrný pes oplývá stejnou schopností rozeznávání příkazů a informací jako zhruba dvouleté dítě. Tím však podobnosti s dětmi nekončí, průzkum psího mozku magnetickou rezonancí ukázal, že i prožívání pozitivních emocí se odehrává podobným způsobem jako u dvouletých dětí. Což je mimochodem i dobrý důvod, proč se psy nakládat s dostatečným respektem.

A v podobném duchu i jiný výzkum, který byl prováděn stejnou metodou, vědecky podložil to, co asi každý páníček už dávno ví: psi reagují na emočně zabarvené zvuky (například radostí či bolestí) podobně jako lidé a tyto odstíny vztahují i k věci, která by je jinak nezajímala. Můžete to vyzkoušet na příkladu nové hračky – když psímu miláčkovi koupíte novou zábavu, zkuste se s ní sami chvíli mazlit a užívat si ji tak, aby to pes viděl; ušetříte mu tím nutnost utváření vlastního názoru a hned od začátku pejskovi vysvětlíte, jak je nová hračka úžasná. Pak už stačí jen počítat minuty, než ji samou láskou zdemoluje. Ale pozor, chlupatí mazlíčci se dokážou vyladit na své pány i v ohledech, které už tak příjemné nejsou. Například pokud jde se psem na procházku muž, existuje čtyřikrát větší šance, že zvíře dokáže emoce na jiného psa či člověka zachytit i v intonaci běžné řeči. A jsou na to ještě citlivější než lidé. Platí u nich tedy okřídlené „není důležité, co jsi řekl, ale jak jsi to řekl!”

Zbytek článku i další texty si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Prima ZOOM.

A sledujte také seriál Psí národ Cesara Millana na Prima ZOOM, od 26. 3. každé úterý ve 22.00.

Text: Mojmír Sedláček