Přehled největších omylů: Na kolik procent využíváme mozek?

Kde se vzal mýtus o nevyužitém mozku?

V mnoha médiích se lze dočíst, že náš mozek zdaleka nevyužíváme naplno. Čísla se sice liší, ale podstata zůstává stejná – není to 100 %. Ovšem kde se vzala prvotní informace, že část našeho nejdůležitějšího orgánu je vlastně zbytečná? Na vině bude nejspíše americký psycholog William James, který v roce 1890 napsal krátkou práci o využívání mozkové kapacity. Mimo jiné v ní napsal, že mozkovou kapacitu využíváme jen z malé části. A jelikož téma „dokonalého člověka“ bylo v minulosti stejně atraktivní jako dnes, chopili se námětu nejprve novináři a následně filmaři. Jenže pravda je jiná.

Co není potřebné, to evoluce odstraní

Mozek je jedním z orgánů, který je energeticky extrémně náročný. Stačí si porovnat dvě čísla – mozek v průměru zabírá 2 % hmotnosti těla, ale odebírá až 20 dodané energie. Pokud by jeho část byla nulově využita, plýtvalo by se energií na provoz zcela zbytečně. A něco podobného by evoluce časem eliminovala. Určitě by se nenašel žádný dobrovolník, který by si nechal odstranit „nepotřebný“ kus mozku. Ať už si poškodíme jakoukoliv jeho část, vždycky dojde k nějaké újmě. Motorické, řečové, schopnosti koordinace či logického uvažování. V mozku máme uložené části způsobující empatii i schopnost vnímat lásku. Jak ukazuje evoluce, mnohé orgány se vyvíjejí (typické je oko – od světločivné skvrny po dnešní složitý orgán), jiné i v průběhu života jedince mizí. U lidí je takovýmto orgánem brzlík, který atrofuje a dospělý člověk ho ztrácí.

Proč jsou někteří lidé chytřejší

Jak vysvětluje Petr Stohwasser ve své knize Člověk v 50 otázkách aneb Proč nám chutnají chipsy, tak v příběhu „chytrosti“ nehraje roli velikost mozku, ale množství a kvalita spojení neuronových buněk. Někdo jich má více a fungují rychleji, jiný méně. Není to tak, že bychom jich měli všichni stejně, a někteří z nás by je neuměli využít. Naopak se dá jejich činnost „vybudit“ k větší kvalitě. Proto se doporučuje seniorům nějaká duševní činnost – od luštění křížovek po výuku cizích jazyků. Zjednodušeně řečeno, čím více myslíme, tím lépe nám to myslí. Teprve výzkumy z poslední doby prokázaly, že i v pozdějším věku je možné podpořit vznik novým mozkových buněk. Samozřejmě jinou otázkou je jejich úbytek vlivem neurogenerativních onemocnění, kterých je u seniorů mnohem více.

Jakkoliv se podle vyjádření některých méně vzdělaných jedinců může zdát, že jim „kus mozku chybí“, není tomu tak. Mozek může být vlivem nemoci či úrazu poškozený, ale zdravý mozek nemá části, které by nedělaly nic.

Text: Topi Pigula