Žraloci mají jedinečné osobnosti, zaskočilo vědce

Žraloky chápeme často jako zabijáky. Tupá zvířata, jimž nejde o nic jiného, než o to, aby se nažrala – přičemž se od sebe liší maximálně tak ve velikosti a apetýtu, jenž při jídle projevují.

Stresování žraloků... v rámci experimentu

Australští vědci z univerzity v Sydney provedli během letošního jara a léta velkou studii, jejímž záměrem bylo popsat, jak žraloci reagují na stres. Stresu jsou totiž obyvatelé Velkého bariérového útesu vystaveni čím dál více – jak odumírají, bělají a chřadnou korály, musejí se zvířata vyrovnávat s různými formami stresu.

Mořské biology zajímalo, jak na stres reagují různozobci, poněkud bizarně vypadající drobní žraloci, kteří kolem Austrálie žijí v opravdu hojných počtech. Vědci čekali, že žraloci budou reagovat na stresové podněty veskrze podobně, anebo dokonce úplně stejně – ale výsledky byly ve skutečnosti přesně opačné.

V podstatě každý ze žraloků se totiž projevoval jako jedinečný – na podněty reagoval odlišně od jiných zástupců stejného druhu. Že mají zvířata osobnost, není pro vědce žádné zásadní překvapení, tento psychologický rys byl prokázán už u více než 200 druhů nejrůznějších zvířat. Žraloci a obecně paryby však doposud mezi nimi nebyli.

Co vědce přesvědčilo?

Experiment proběhl na sedmnácti různozubcích. Vědci je nejprve přemístili z dobře známého akvária, kde žraloci strávili celý svůj život, do zcela neznámého prostředí – pak se měřilo, jak rychle se mu paryby přizpůsobí.

V druhém pokusu, který je již poněkud na hraně vědecké etiky, pak vědci žraloky vyndali z nádrže a co nejdelší dobu je drželi mimo ni – v podstatě tím napodobovali situaci, jako by žraloci byli uloveni rybáři. Také po tomto experimentu, v němž byli žraloci vystaveni ještě větší míře stresu, se testovalo, jak rychle se zase uklidní.

Oba experimenty byly několikrát opakovány a ukázalo se, že různé exempláře reagují opakovaně vždy stejně. Někteří žraloci byli vždy stateční a panikařili jen výjimečně, jiní naopak konstantně reagovali vyděšeně a se strachem – a ani po dlouhé době od experimentu se je nedařilo vědcům pořádně uklidnit.

Dobrá i špatná zpráva

Pro biology je to fascinující informace, která vrhá na žraloky zcela nové světlo. Současně to je ale znamená zásadní problém – vědci teď vůbec netuší, jak se žraloci zachovají v případě stresových situací. Jejich chování je až příliš individuální a tedy skupinově a druhově neodhadnutelné...

Text: MK