Zabít, zotročit – nebo pustit do přírody? Vědci řeší, co s asijskými slony
Přibližně třetina ze všech slonů indických je v zajetí. Co s nimi, ptá se věda?
Přibližně 15 000 slonů indických, tedy asi třetina jejich celkového počtu, žije bez svobody v lidské „péči“.
Světoví zoologové řeší, jak dál postupovat. Takový počet vysoce inteligentních dlouhověkých tvorů, kteří své životy musí trávit většinou těžkou prací, je eticky velmi sporný, pro některé vědce dokonce zcela nepřijatelný. Jenže celé je to značně komplikované...
Sloni indičtí jsou, stejně jako většina velkých savců, ohrožení a jejich šance přežít do 22. století je nízká. Etika nám jasně říká, že pro jejich přežití musíme udělat co nejvíc – v poslední době nám díky vědě ale dává stejný argument také ekologie a enviromentalistika. Sloni totiž dle posledních studií hrají zcela klíčovou roli v řadě ekosystémů. Pokud z nich zmizí, přestávají ekosystémy fungovat a buď kolabují, anebo se stávají snadným terčem invazních druhů.
Problém se slony indickými spočívá v tom, že jsou to v podstatě domácí zvířata. Poprvé byli ochočeni už kolem roku 6000 před naším letopočtem, od té doby byli používáni pro dopravu, zemědělství, válčení, ale také fungovali jako důležitý náboženský a společenský symbol. Někteří dokonce byli pokládáni za božstva... V některých zemích tato úcta k majestátním tvorům existuje dodnes.
Rozdíl mezi indickými a africkými slony spočívá právě v tom, jak moc jsou ti asijští navázáni na člověka. Afričtí sloni se sice dají ochočit, ale nikdy se nestali takovou součástí lidských dějin jako sloni indičtí. Indičtí sloni ale nejsou ani v pravém smyslu zvířaty domácími – v Asii se totiž nechovají jako u nás skot. Drtivá většina slonů se v zajetí nerozmnožuje, mláďata pocházejí od slonů chycených v divočině a teprve potom se stávají cílem domestikace.
Útočiště
V posledních letech rostou jako houby po dešti po celé Asii různá útočiště pro slony. Jde o jakési menší rezervace, které slouží především potřebám turistického ruchu – sloni zde sice nemusí dřít a tahat těžká břemena, zato neustále pózují fotoaparátům a kamerám turistů.
Problém je, že řada těchto útočišť své slony získala odlovením ve volné přírodě, čímž jen dále narušila přirozený stav. Přitom útočiště jistě smysl mají – mohou sloužit jako zásobárna živé DNA – sloni se odsud mohou vracet do volné přírody. Jenže to jde proti ekonomickým zájmům útočišť... Indičtí sloni se ocitli v začarovaném kruhu, ze kterého se bude jen těžko hledat cesta ven...
Text: MK