Žába, která požírala dinosauří mláďata, měla stisk čelistí jako lev

Na první pohled to zní jako nesmysl. Žába přece nemůže sníst dinosaura. Ale co kdyby šlo o žábu tak velkou, že by ji paleobiologové pojmenovali „ďábelským“ jménem?

Pekelná žába z druhohor

Dinosauři sice byli vládci druhohor, neznamená to však, že by nebyli v ohrožení. Pomiňme pád asteroidu Chicxulub, který za neptačími dinosaury udělal definitivní tečku, a zaměřme se na jednoho z podivuhodných predátorů dinosauřích mláďat, kterým je až 4,5 kilogramu těžká žába Beelzebufo ampinga se čtyřiceticentimetrovým tělem. Jen pro představu – dospělá samice ropuchy obecné (Bufo bufo) je běžně velká zhruba 12 cm a váží do 0,5 kg.

Beelzebufo ampinga obývala před 65–70 miliony lety území dnešního Madagaskaru, což dokazuje fosilie, kterou objevili výzkumníci z University College London. K pádu dinosaurům osudného asteroidu došlo před 65–66 miliony lety, takže časově se žáby i madagaskarští dinosauři protnuli v čase i prostoru. A mohlo jít o setkání, z něhož mláďata dinosaurů nemusela vyjít vítězně.

Smrtící stisk čelistí

Rodové vědecké jméno Beelzebufo ampingy je složeno ze dvou slov. Zatímco „belze“ odkazuje k ďáblu Belzebubovi, „bufo“ je označení ropuchy. Druhé slovo dvouslovného latinského jména, ampinga, pak znamená „obrněný“ a je narážkou na kostěný lebeční štít kryjící mozek.

Pekelná ropucha připomíná dodnes žijící jihoamerické rohatky, které běžně pozřou malé myši, ptáčata či ještěrky. Vědci usuzují, že mohla být mláďata dinosaurů pro Beelzebufo ampingu velmi vhodnou kořistí. Tuto možnost veřejně připustil například paleontolog David Krause ze Stony Brook University ve státě New York.

Vědci na základě srovnání s rohatkou Cranwellovou (Ceratophrys cranwelli) spočítali, že musela mít Beelzebufo ampinga stisk čelistí až 2 200 newtonů, což je jen o něco méně, než má například lev. Ed Yong v National Geographic píše, že lidé svými druhými stoličkami dokážou kousnout silou 1 200 newtonů. Paleobiolog Gregory M. Erickson, jenž se svými kolegy měřil sílu stisku zvířecích čelistí, prohlásil za rekordmana krokodýla mořského, který umí vyvinout sílu až 16 460 newtonů. V porovnání s krokodýlem vypadá maximální extrapolovaný stisk 2 200 newtonů Beelzebufo ampingy jako slabý, na rozdrcení kostí nicméně stačí. Studie, která měřila stisk rohatek a poměřovala jejich lebky s žabími monstry z Madagaskaru, vyšla v prestižním magazínu Scientific Report.

Nikoliv ropucha, ale rohatka

Byť Beelzebufo ampinga jménem ukazuje k ropuchám, evolučně bude nejspíše příbuzná právě s rohatkami. Zatímco ropuchy najdeme leckde na světě, rohatky žijí v Jižní Americe. „Většina vědců si myslí, že Madagaskar se oddělil od Afriky asi před 160 miliony let během rozpadu superkontinentu Gondwana, poté se vymanil z Indie a před asi 88 miliony let se stal izolovaným ostrovem. Ale Beelzebufo a další madagaskarské fosilie s jihoamerickými charakteristikami naznačují, že pozemní spojení mezi Jižní Amerikou, Madagaskarem a možná Antarktidou mohlo existovat až před 65 až 70 miliony let,“ udává National Geographic na svých stránkách. „Je jako žába steroidech. Největší žába současnosti, veleskokan goliáší, váží maximálně 3,3 kg,“ přibližuje obrovitost pravěké žáby David Krause.