25. ledna 2021 00:30

Co vyhynulo v roce 2020: Zvířata a rostliny, které už nikdy neuvidíte

Covidový rok byl pro přírodu možná trochu odpočinkovější, rozhodně ji však neušetřil zásadních ztrát. Zmizely orchideje, stromy, žáby i ryby.

32 druhů orchidejí jen v Bangladéši

Orchideje jsou pro mnohé královnami květin. Oficiální zprávy o úbytku druhů v Bangladéši udávají 17% úbytek ze 187 druhů tamních orchidejí. Vzácné rostliny, které často ani nedostaly české jméno (jako například Dendrobium ruckeri, která byla popsána roku 1814), zmizely ze země. Existuje jistá, nepříliš velká naděje, že se některé z nich mohly zachovat v okolních zemích. Třeba orchidej druhu Theocostele alata je ale podle botaniků opravdu už jen položkou v historii bangladéšské flóry.

Pokud tato míra (úbytku) bude pokračovat, v blízké budoucnosti nebude (v Bangladéši) po orchidejích ani stopy,“ říká Mohammed Kamrul Huda, profesor botaniky na univerzitě v Chittagongu a hlavní autor studie, která vyšla v lednovém čísle prestižního vědeckého magazínu International Journal of Ecology and Environmental Sciences. Oněch 32 druhů z Bangladéše nicméně pořád není konec. Třeba na Madagaskaru jich vyhynulo dalších devět.

Žáby: od rosniček po jedůvky

Oophaga speciosa byla červená žába, která svým zbarvením jasně říkala: nesahej na mě, nejsem k jídlu. Žila v Panamě ve východní části Kordiller. Světový svaz ochrany přírody (IUCN) letos prohlásil téměř dvě desítky dlouho nepozorovaných středo a jihoamerických druhů žab za „kriticky ohrožené (pravděpodobně vyhynulé)“.

Žáby mimo jiné zmizely i kvůli rozsáhlému napadení houbovitým onemocněním. Mezi oběti patří druhy jako bezblanka bezuchá (Pristimantis anotis), která nebyla pozorována 46 let, nebo atelopus Pinangoův (Atelopus pinangoi), jenž většinou zmizel ze svých areálů rozšíření v 80. letech. Otázkou zůstává, jaký osud potkal mexickou rosničku Sarcohyla celata, zdali ještě někde nepozorovaně žije, anebo už je také jen dalším zápisem v knize vyhynulých druhů.

65 severoamerických rostlin

Katalogizace (tedy terénní průzkum) ukázala, že Severní Amerika nově postrádá 65 rostlin, a to jak keře a stromy, tak i jednoleté byliny. Z „Apalačského hotspotu“, což je místo, kde se nejen rostlinám, ale biodiverzitě všeobecně velmi dařilo, definitivně zmizela marshalia velkokvětá (Marshalia grandiflora). K vidění u nás byla například v botanické zahradě v Teplicích. Tato rostlina byla v magazínu Phytotaxa v roce 2020 prohlášena za samostatný druh a je smutné, že se nedožila ani roku 2021.

15% úbytek roztočů

I když běžný člověk roztočům zrovna nefandí a prodejci vysavačů je považují za skvělý modelový organismus, kterého je potřeba se zbavit, pravdou zůstává, že i oni jsou součástí celosvětové biodiverzity. „Roztoči mizí tisíckrát rychleji, než je přirozené,“ tvrdí výzkumníci z University of Queensland. Odhadem jich je kolem 1,25 milionů druhů, mnohonásobně víc než savců nebo ptáků, a tvoří extrémně důležitou složku biosféry. Nejsou to jen nám nepříjemně známá klíšťata. Další roztoči se vyskytují v obrovské škále suchozemských a sladkovodních ekosystémů od rovníku až po polární oblasti či oblasti s vysokou nadmořskou výškou.

V první globální studii o biologické rozmanitosti roztočů shromáždili Greg Sullivan a Sebahat K. Ozman-Sullivan z University of Queensland údaje, které ukázaly na pokračující vymírání alarmujícího počtu druhů. „Roztoči mají zásadní význam pro ekosystémy po celé planetě – někteří poskytují základní ekosystémové služby, jako je začlenění organické hmoty do půdy. Tyto služby podporují přežití nesčetných druhů a fungují jako zástupce ochrany životního prostředí,“ řekl dr. Sullivan.

Jak málo známe náš mikrosvět, ukazují čerstvé objevy roztočů. Několik nových druhů rodu Tuckerella bylo v roce 2007 popsáno v Íránu. A jak mimochodem dokládá obrázek z mikroskopu, i roztoč může být půvabných tvorem.

17 druhů ryb z filipínského jezera Lanao

Nové invazní druhy a zároveň intenzivní lov (včetně lovu dynamitem) – to jsou hlavní příčiny stojící za úbytkem biodiverzity filipínského jezera Lanao. Jezero slouží jen jako příklad, že ani ryby neunikly smrtící smyčce zvané vyhynutí. Časopis The Revelator uvádí 15 druhů ryb ze společného rodu Barbodes. Patří mezi kaprovité a není divu, že patřily k vyhledávaným úlovkům. Jenže Barbodes cruncatulus byl naposledy spatřen v roce 1973, B. pachycheilus v roce 1964 a B. baulan vlastně „nedávno“, v roce 1991. Jsme-li u ryb, můžeme rovnou zmínit i paryby, konkrétně žraloky, neboť i oni mají svou oběť. Za vyhynulý je čerstvě považován žralok druhu Carcharhinus obsoletus.

Celosvětová pandemie, úbytek cestování i pokles ekonomiky přírodě a biosféře nahrávají. Jenže krátkodobý oddechový čas neznamená, že by dlouhodobé negativní účinky působení člověka na přírodu ustaly. Jen se na chvíli zpomalily.

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom