Nejsilnější živočich světa uzvedne tisícinásobek své váhy. V Egyptě byl posvátný

Vrubouni, které bychom mohli jednoduše označit za hovnivály, nejsou nijak vzácní. V Africe jsou zcela běžnými obyvateli přírody, kteří se přiživují na ostatních zvířatech. Velmi oblíbeným objektem zájmu jsou sloni, respektive kvalitní stolice, ze které si takzvaní skarabové utvářejí obří kuličky trusu, které jsou doslova středobodem jejich existence. Jeden z typů vrbounů totiž do trusu klade svá vejce. Jiní vrubouni – přezdívaní chodbičkáři – zase kolem pohřbených výkalů budují cestičky. Třetí typ pro změnu v nevábně vonící vyloučené směsi rovnou žije.

Líheň brouků

Jak ukazuje dokumentární série Mimořádné zvířecí smysly na Prima ZOOM, o kuličky je mezi vrubouny lítý boj a každičké zaváhání může nepozorného brouka stát jeho těžce vybudovaný majetek a také potomky. Vruboun si totiž kuličku odvalí a posléze se s ní chlubí, aby samičku k nakladení vajíček nalákal. Dokonalý pohyb napříč krajinou zajišťuje nejen jeho síla, díky níž unese i tisícinásobek své váhy, ale i unikátní zrak fungující na takzvaných mikroklicích. Jedná se o cylindrické útvary, jež jsou orientované různými směry a umožňují broukům vnímat polarizované sluneční světlo.

Vruboun Zdroj: iStock

Vruboun Zdroj: iStock

Ztělesnění boha

Ostatně se sluncem vrubouny spojovali již staří Egypťané, kteří pomocí skaraba ztělesňovali egyptského slunečného boha Cheprera, jemuž byly věnovány dokonce i sochy v podobě nadživotně velkých brouků. Jednu takovou najdete například v chrámovém komplexu v Karnaku. Skarabeus byl pro obyvatele Egypta posvátným živočichem, symbolem vzniku a zrození, a dokonce se domnívali, že má pouze samčí buňky. Představa byla taková, že své semeno vstříkává přímo do kuličky a z té se následně rodí malí brouci.