Vrány jsou chytřejší než šestileté děti. Tady je důkaz
Biologové stále víc žasnou nad inteligencí vran. Nová studie ukázala, že vrány novokaledonské jsou stejně chytré jako sedmileté děti.
Kauzalita znamená příčinnou souvislost, je to pojem, který vyjadřuje, že mezi příčinou a následkem existuje vztah. A ukazuje se, že některá zvířata kauzalitu chápou a dokážou s ní pracovat.
Vrány jako příklad
Existuje mnoho pokusů, které tuto otázku řeší. Jedním z nejznámějších je „plující burák“. Jde v něm o to, aby pokusný subjekt (nejčastěji opice nebo dítě) dostal oříšek z upevněné nádoby. Může toho dosáhnout jen pochopením kauzality: burák se z válce dostane jen tak, že se do něj napustí voda; stoupající hladina oříšek vynese nahoru.
Roku 2009 se nečekaně ukázalo, že tento úkol, nad nímž pohoří asi polovina šimpanzů i goril, zvládá bez problémů většina vran. Biolog Nathan Emery na tyto pokusy navázal a zjistil, že inteligence vran je dokonce ještě větší, než se před pár lety vědci domnívali.
Inteligence vran
Ve variantě, kdy vrány mohly místo vodou plnit nádobu kamínky, volily častěji větší kameny – a to přesto, že pro ně bylo náročnější je uchopovat. Ale velké kameny nádobu zaplní rychleji; pochopit to, to už vyžaduje slušnou míru inteligence, jíž nebyly schopní ani žáci prvních ročníků.
Nejnovější výzkum vraní inteligence pochází z letošního roku. Psychologové z Nového Zélandu podrobili novokaledonské vrány sérii pěti testů inteligence a představivosti – většinou zaměřených právě na kauzalitu. Vrány vyřešily jen čtyři, jeden z testů nebyly schopné zvládnout. Výsledek se pohyboval na úrovni sedmiletých dětí, osmiletí školáci však už vrány hravě překonávali.
Zajímavé je, že tento úkol má podmínky nastavené tak, aby vrány nemohly využít schopností, které se jim hodí v jejich životě. Přenášení kamínků není nic, co by běžně dělaly a nijak se jim to evolučně nehodí – ale přitom jsou schopné tento úkon zvládnout.