Víme, kdy dojde k vybití afrických slonů. Pokud nezasáhneme

Skončí africký slon jako mamut?

Přirovnání osudu afrického slona k osudu již dávno vyhynulého mamuta může mnohé překvapit, ale pokud nevyslyšíme varování Světového fondu na ochranu přírody (World Wide Fund for Nature, WWF) a neučiníme radikální kroky vedoucí k záchraně živočišných druhů, mohou sloni úplně zmizet z afrických plání během několika desetiletí. Nejčernější možné scénáře dokonce mluví již o roku 2040.

Statistická data jsou bohužel neúprosná. Od 80. let minulého století klesla populace afrických slonů o neuvěřitelných 70 %. Na vině je především pytláctví a nezákonný obchod se slonovinou. I když opatření přijatá po roce 2011 výrazně snížila počet upytlačených zvířat, poptávka po slonovině stále vrůstá a i v současné době je nesmyslně zabito až 20 000 slonů ročně.

Nevybíravé způsoby lovu slonů popisuje koordinátor WWF pro západní Afriku Pauwel De Wachter: „Nejčastěji používanými zbraněmi pytláků jsou samopaly typu kalašnikov nebo otrávené šípy. Pomineme-li samotný akt pytláctví, tak tyto zbraně zvíře neusmrtí hned. Jakmile zraněné zvíře padne k zemi, tak mu často pytláci přeříznou šlachy na nohou a pro rychlejší vykrvácení rozříznou i břicho. Sloni tak umírají velmi pomalu a v ohromných bolestech.“

Není slon jako slon

Ani v Africe není slon jako slon, ve skutečnosti tam žijí dva druhy slonů. Méně známý slon pralesní (Loxodonta cyclotis) a mnohem známější obyvatel afrických savan slon africký (Loxodonta africana). Co se týče zájmu pytláků, jsou na tom oba druhy bohužel dost podobně. Slon pralesní je o něco menší než slon africký. V kohoutku dosahuje výšky kolem 2,2–2,5 m a jeho váha obvykle kolísá mezi 2,7–4 tunami. Má o něco tmavší kůži, delší dolní čelist, zaoblenější uši a více osrstěný chobot. Podobně jako slon indický (Elephas maximus), má slon pralesní na předních končetinách pět prstů a zadních jen čtyři prsty. Kly má rovnoběžné a směřující dolů. Tyto tvarové adaptace mu umožňují snadnější a efektivnější pohyb v husté vegetaci. Výzkumy naznačují, že se vývoj obou populací afrických slonů oddělil někdy před 2,63 miliony lety. V současné době žijí obě populace odděleně a mezi sebou se nekříží.

Pokud bychom opravdu přišli o populace afrických slonů, bude mít tato ztráta nedozírné následky na chod celých ekosystémů. Když už nic jiného, jedná se o tvory, kteří se výrazně podílí na hnojení a distribuci živin v celém ekosystému. Spolupodílí se na tvorbě krajiny a přímo tak ovlivňují kvalitu života menších obratlovců a i bezobratlých živočichů. Jen namátkou můžeme jmenovat obojživelníky a vážky, kteří využívají slony vytvořené dočasné vodní nádrže ke svému larválnímu vývoji. Takovýchto souvislostí bychom samozřejmě našli celou řadu.

Proč zrovna Belgie a podaří se slony zachránit?

V současné době se v záchraně afrických slonů angažuje belgická sekce WWF. Belgie se totiž díky své koloniální minulosti v oblastech dnešního Konga, Rwandy a Burundi v 19. a 20. století významnou podílela na vzniku nelegálního obchodu se slonovinou.

Pozitivní na celé věci se jeví skutečnost, že řada zemí opakovaně přijímá nová restriktivní opatření týkající se obchodu se slonovinou. Dokonce i Čína, v současné době největší spotřebitel slonoviny na světě, zavádí v této věci určitá omezení.

Poslední statistická data navíc uvádějí, že se podařilo snížit počet upytlačených kusů. Přesto je situace stále velmi vážná. Červený seznam IUCN nebo chcete-li také Červený seznam ohrožených druhů stále uvádí oba druhy afrických slonů na seznamu živočichů, jež jsou přímo ohroženi vyhynutím. Důvody uvedené v tomto dokumentu, který je aktualizován každé dva roky, se více méně shodují i se závěry WWF. Tyto druhy jsou tedy ohroženy nejen kvůli pytláctví, ale také konflikty s domorodým obyvatelstvem, které má potřebu hájit svá sídla a osetá pole, jež jsou často na starých migračních trasách slonů.

Nezbývá tedy než doufat, že přijatá opatření a vzdělávací projekty v Africe přinesou kýžený efekt a podaří se zachránit unikátní populaci nádherných zvířat.

Text: David Hainall