Velemloci v Praze: Reportáž ze zákulisí projektu
Praha má nové obyvatele – obrovské čínské velemloky. A my jsme je natáčeli ještě předtím, než je mohli vidět návštěvníci!
Pražská zoologická zahrada má nové obyvatele, které už v sobotu 31. května představí i veřejnosti. Jde o největší obojživelníky světa (a současně jedny z největších obojživelníků v historii) – velemloky čínské. Právě tihle pozoruhodní tvorové se stali vzorem pro mločí dobyvatele světa ve slavné knize Karla Čapka.
A protože tak úžasná zvířata potřebují i důstojné prostředí, vybudovali pro ně v Zoo Praha rovnou i domov, supermoderní pavilon nazvaný Velemlokárium. Tito unikátní tvorové patří mezi kriticky ohrožené druhy zvířat, přirovnávané svou vzácností k pandě velké. Zatímco dříve se vyskytovali mnohem početněji a na velkém prostoru, dnes už je jejich posledním útočištěm nemnoho míst v čínských horách.
Co nám o nich řekl ředitel Zoo Praha, Miroslav Bobek:
Deset zajímavostí, které byste o nich měli vědět
1) Jak žijí: Velemloci jsou v zásadě samotáři. Přes den se skrývají pod velkými kameny nebo pod kořeny, prorůstajícími skrze břeh do vody. Ožijí teprve s příchodem noci, kdy se vydávají na lov. Zhltnou vše, na co stačí, včetně menších jedinců vlastního druhu!
Slavnostní otevření Velemlokária v pražské zoo proběhne v sobotu 31. května za účasti mnoha osobností kultury i vědy. Návštěvníci budou mít možnost poprvé zhlédnout velemloky čínské, poslechnout si úryvky četby Války s Mloky v podání Jiřího Lábuse nebo na vlastní kůži ozkoušet teplotu či spíše chlad tůní, v nichž velemloci žijí. Slavnost s přestřižením pásky do Velemlokária začne v 11 hodin. Více info ZDE. 2) Jak loví: Lovící velemlok nehnutě číhá, dokud se k němu „oběd“ nepřiblíží, pak prudce otevře tlamu a nasaje ho do krku. V případě větší kořisti – ale také při obraně nebo boji, během kterého zvířata vyluzují jakoby dětský pláč – využije velemlok i své drobné, leč nesmírně ostré zuby. Velcí jedinci jimi dovedou uštědřit hrozivé rány.
3) Jak (ne)dýchá: Velemlok tráví celý život ve vodě. Přesto v dospělosti nepoužívá žábry, a často dokonce ani plíce. Z velké části dýchá pokožkou! Aby získal dost kyslíku pro rozměrné tělo, má kůži poskládanou do výrazných záhybů. Její celková plocha je díky tomu větší – a tedy i povrch využitelný k výměně plynů.
4) Jak a proč vymírají: Jednou z nejvážnějších hrozeb je pro velemloky lov. Jejich maso je totiž v Číně považované za delikatesu, částem těl jsou připisovány léčivé účinky a navzdory ochraně jsou hromadně chytáni. Od 50. let se počet velemloků scvrkl na pětinu! Za kilo mločího velemasa se platí průměrně 2000 korun...
5) Jak fungují mločí farmy: V románu Karla Čapka se mloci zpočátku chovali na farmách, aby se lépe množili. Už i tohle je realita – v Číně se chovají tihle tvorové na maso na velkých farmách. Tam je přikrmují a zřejmě i dopují různými hormonálními přípravky, aby rychleji přibírali na hmotnosti...
6) Jak se dostali do Evropy: Čína si své mloky střeží a jen nerada je exportuje. Sice to není potvrzené, ale mezi zoology koluje historka o tom, že se první velemloci dostali z Číny ukrytí jako vajíčka spolu se semeny morušovníku v duté holi dvou mnichů...
7) Jak jsou velcí: Velemloci jsou fakt velcí. Průměrné kusy dorůstají délky přes jeden metr, ty největší doložené exempláře však mohou měřit jako dospělý muž – až 180 centimetrů! Váží přitom až 50 kilogramů...
8) Jak se stali hlavními hrdiny románu: Předlohu pro své Mloky nalezl Karel Čapek ve skutečných, prehistorických příbuzných současných velemloků. Dobře obeznámen však byl i s živými velemloky. V době, kdy kniha vznikala, byli dva jedinci chováni ve Viváriu v dnešních Havlíčkových sadech.
9) Jaké mají superschopnosti: Velemloci mají sice mizerný zrak, ale zase disponují celou řadou jiných pokročilých smyslů; mají dokonalý přehled o svém okolí, a to díky čichu a proudovému smyslu – jakémusi hmatu na dálku. Drobné citlivé jamky podél boků a na hlavě zachytí sebemenší záchvěv vody i změny proudění kolem překážek. Velemlok tak přesně ví, kdy kolem proplouvá kořist.
10) Jak vstoupili do mýtů: Velemloci vydávají řadu zvuků, některé údajně připomínají pláč dítěte – a v Číně se o nich ve středověku tvrdilo, že jde o mýtické bytosti s velkou inteligencí. Číňané také věřili, že velemloci odolávají ohni a za mločí kůži považovali v přírodě se nacházející vlákna azbestu...
Mnohem víc se o mlocích dozvíte v rozhovoru s kurátorem Petrem Velenským, který je má v pražské zoologocké zahradě na starosti: