Vědecky potvrzeno: chobotnice umí létat vzduchem

Mořští biologové už řadu let ví, že některé druhy hlavonožců zřejmě umí létat – ale kromě pár letmých svědectví o tom neexistovaly pořádné důkazy. Teď japonští vědci konečně přesně popsali jedinečný mechanismus letu a také letecké schopnosti kalmarů.

Projekt na studium leteckých schopností kalmarů trval od roku 2011. Tehdy začal Jun Yamamoto z univerzity na Hokkaido sledovat jejich chování. Malé, asi dvaceticentimetrové chobotničky druhu Todarodes pacificus, vědce zaskočily: umí létat mnohem lépe, než se čekalo.

Let chobotnice

Z vody se dokáží vymrštit až rychlostí 11 metrů za sekundu. Poté, co vyletí z vody, složí chapadla na hlavě do tvaru připomínajícího křídla letadla. Jako zadní letecké plochy kalmaři využívají své zadní ploutve. Pak vzduchem plachtí, „křídly“ nijak nemávají…

První VIDEO krakena: obří hlavonožec v přirozeném prostředí

Získat tak vysokou rychlost jim umožňuje jejich „reaktivní pohon“. Kalmaři umí vypustit ze svého těla vodu takovou silou, že je to urychlí až k letu. Podle vědců se jedná o opravdový let, ne jen pouhé vyskočení z vody, jak se domnívaly starší teorie.

Pro nás lidi je těžko pochopitelné, že celý let kalmara probíhá hlavou dozadu. Vodu totiž vystřikuje z úst – z nich tedy vyletí onen reaktivní proud vody, který hlavonožci udělí rychlost. I poté se však nad vodou pohybuje ploutví vpřed, hlavou vzad.

Je pochopitelné, že během takového manévru je kalmar prakticky slepý, letí do místa, kam vlastně nevidí a není ani schopen moc ovlivnit směr letu. Podle Yamamotova výzkumu požívají kalmaři tento trik především v situacích, kdy je třeba rychlý únik před nepřáteli. Právě tehdy má totiž smysl, aby se kalmar díval za sebe dozadu – může tak totiž sledovat predátora, který ho pronásleduje. Celý článek vyšel v odborném časopise Marine Biology.