Vědci objevili pozůstatky čtyřnohé velryby v peruánské poušti
Zastánce evoluce chodící velryba nepřekvapí. Jaký bude výklad kreacionistů?
Zvíře měřící na délku čtyři metry, které se bylo schopné bez obtíží pohybovat v moři a o něco hůře po souši, podle paleontologů zásadně přispěje k objasnění raného vývoje kytovců. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.
Savec s krátkýma nohama a dlouhým ocasem žil podle vědců před zhruba 43 miliony lety, tedy přibližně 20 milionů let po vyhynutí dinosaurů. "Myslíme si, že se živil ve vodě, a že se snadněji pohyboval pod hladinou než na souši," řekl paleontolog Olivier Lambert, který vedl výzkum týmu, jenž pozůstatky druhu nazvaného Peregocetus pacificus objevil.
Že se zvíře pohybovalo velmi obratně ve vodě, dokládá podle něj podobnost jeho obratlové struktury ocasu například s vydrami. Dlouhé prsty a subtilní končetiny na druhou stranu činily pohyb na souši relativně složitým, což mohl být podle vědců předstupeň vývoje směrem ke kytovcům. Na souši pravděpodobně zvíře pouze odpočívalo, nanejvýš rodilo, odhadují vědci.
Vývoj velryb byl pro vědce ještě koncem minulého století velkou záhadou. Poté vědci z některých nálezů usoudili, že se kytovci před několika desítkami milionů let vyvinuli ze suchozemských savců patrně v oblasti dnešní jižní Asie.
Text: ČTK