Vědci objevili hmyz, který močí rychleji, než gepard běhá. Pomůže nám kolonizovat vesmír?
Příroda nás nikdy nepřestane překvapovat - vytváří specializace, které na první pohled nedávají smysl, ale přitom jsou nádherně účelné a funkční.
Příroda nás nikdy nepřestane překvapovat - vytváří specializace, které na první pohled nedávají smysl, ale přitom jsou nádherně účelné a funkční. Všichni známe dobře záběry na běžícího geparda - je tak rychlý, že aby si je člověk vychutnal, musí běžet zpomaleně. Jenže kdyby se rychlost sprintujícího geparda srovnala s rychlostí močení centimetr dlouhého hmyzu, dopadl by gepard jako pouhý zoufalec.
Extrémně rychlé močení
Biologové totiž na konci roku 2018 popsali, že tento druh hmyzu má v těle specializované struktury, které mu umožňují zbavovat se odpadu v těle nevídanou rychlostí - její “úniková rychlost” je 200 metrů za sekundu, což je řádově víc než je schopen dosáhnout gepard. Tento výzkum se sice zdá zcela bizarní a zbytečný, ale právě v tom je kouzlo vědy: biologové už teď uvažují nad tím, jak jeho výsledky využít v aplikovaném výzkumu. Unikátní biologické struktury, které umožňují hmyzu, aby jeho drobné tělíčko vyvinulo za minimálních energetických nákladů tak extrémní rychlost, by se totiž daly využít i pro pokrok člověka. Jak? Například pro tiskárny, které by díky tomuto triku mohly tisknout mnohem rychleji, přesněji a levněji.
Spousta futurologů vsází na takzvané 3D tiskárny, tedy na přístroje, které sice existují už dnes, ale stále ještě nenaplňují svůj potenciál. Mohou tisknout v podstatě všechno - například Čína ve třetím lednovém týdnu uvedla, že právě pomocí nich chce postavit základnu na odvrácené straně Měsíce. Pokud by vědci dokázali využít “močící” technologii hmyzu, mohlo by to celý segment 3D tisku posunout o desítky let kupředu. A současně by to byla nádherná ironie, kdyby se podařilo kolonizovat Sluneční soustavu díky jednomu “broukovi”...
Žíznivec
Tento hmyz čeledi křískovitých (latinsky se jmenuje Homalodisca vitripennis, české jméno nemá) se vyznačuje neuhasitelnou žízní. Většinu život stráví přisátý na rostlinu tkáň, z nich specializovanými orgány vysává tekutinu. Za jediný den jí nasaje 300krát tolik, než váží jeho vlastní tělo! Je jasné, že tekutina, z nich vyfiltruje všechny energetické zdroje, se musí nějak dostat z těla pryč.
Když během jedné expedice sprška takto urychlené tekutiny zasáhla jednoho biologa, ukázalo se, že jde vlastně o dost zajímavé téma. A tak vědci začali hmyzáka natáčet na video - teprve pořádně zpomalené záběry dokázaly odhalit, co se na jeho zadní části doopravdy děje. Má tam specializovaný orgán, který podle přírodovědců funguje jako katapult na vodu, respektive ještě lepší je srovnání s hasičskou hadicí. Vyměšuje tak rychle proto, že vyměšuje takřka neustále. A predátoři dokáží tyto chemické stopy velmi dobře a rychle zachytit - mohli by tedy tvorečka snadno najít. Je tedy v jeho zájmu, aby dokázal vyměšovat co nejdál, aby predátoři nebyli schopní najít ho podle jeho výměšků.
Text: MK