Vědci bijí na poplach: prastaré africké baobaby vymírají. Nikdo ale neví proč

Vymírají ty nejcennější

Nepostradatelnou součástí africké subsaharské krajiny jsou bezesporu baobaby. Tyhle dlouhověké opadavé stromy dosahují výšky až 30 metrů, jejich kmen bývá široký i přes 10 metrů a svojí dlouhověkostí se řadí mezi nejdéle žijící kvetoucí rostliny na světě. Ačkoliv jsou tyto rostoucí monumenty součástí našeho světa již po tisíce let a mnohé z nich přežily většinu lidských civilizací, jejich krutý osud je dost možná zpečetěn. Mezinárodní tým výzkumníků zjistil skutečně alarmující skutečnost. Podle vědců devět ze 13 nejstarších baobabů již nenávratně zemřelo nebo umírá. Jak ale sami odborníci dodávají, nejde o obvyklý proces, nýbrž dopad negativního vývoje starého pouhé jedno desetiletí. Nenávratná zkáza se přitom týká těch nejcennějších kusů. Analýza stromů odhalila, že mimo nejstarších je pět ze 6 největších baobabů buď zcela mrtvá nebo se jejich prastaré části zhroutily. Během desetiletí tak zahynulo 70 % baobabů starých 1000–2500 let. Mezi zasažené oblasti patří Zimbabwe, Namibie, Jihoafrická republika, Botswana a Zambie.

Africké sucho

Po smutném zjištění se odborníci snažili pídit po příčinách, které stojí za vymíráním těchto afrických majestátů. „Máme podezření, že zánik baobabů může být přinejmenším částečně spojen s významnými změnami klimatických podmínek postihujících zejména území Jižní Afriky. Pro podporu nebo vyvrácení tohoto tvrzení je však další výzkum nezbytný,“ uvedl vedoucí studie Adrian Patrut z rumunské univerzity Babeş-Bolyai. Podle paleoklimatických důkazů jsou baobaby přizpůsobeny k životu ve vlhkých podmínkách. Pokud se k jejich kořenům nedostane životně důležitá vláha, dřevo začne výrazně slábnout. Hlavním viníkem vymírání baobabů je tak pravděpodobně kombinace zvýšených teplot a extrémního stresu z nedostatku vody.

Oblast Jižní Afriky trápí extrémní sucha stále častěji. Některé baobaby tak předčasně vykvetou ještě před dešťovou sezonou. Krásná podívaná trvá ale jenom chvíli, neboť strom po vyčerpání posledních zásob vody není schopen dalšího růstu a jeho tisíciletý systém se jednoduše zhroutí. Právě minulé roky se období dešťů na africké půdě opakovaně o několik měsíců zpozdilo, což mělo fatální důsledky nejen pro vzrostlé baobaby, ale také pro mnoho zvířat, jako jsou například jinak odolní ptáci. Jižní Afrika je koneckonců jedním z nejrychleji se oteplujících míst na naší planetě. Jak ale sami vědci říkají, na konečné závěry je stále ještě brzy. „Vzhledem k tomu, že v celé Jižní Africe existuje poměrně málo tisíciletých baobabů, není možné provést statistickou analýzu,“ dodává Adrian Patrut. V některých oblastech pozorování totiž nejsou vedeny ani klimatické záznamy, z nichž by mohli biologové čerpat a činit podložené závěry.

Badatelská náhoda

Aktuální studie je vlastně závěrečnou částí několika průzkumů prováděných na území Jižní Afriky od roku 2005 až do roku 2017. Během let vědci primárně prověřovali obvod, výšku, objem, věk a relativní zdraví baobabů. Právě tehdy si badatelé všimli, že některé nejstarší druhy vymřely překvapivě rychle během průzkumu bez jakéhokoliv příznaku onemocnění. S novými zjištěními tedy původně nikdo ani nepočítal. Žádný ze stromů přitom nevykazoval zjevné známky infekce, tudíž vymírání ikon africké savany není spojováno například s epidemií či náhlým znečištěním.

Tisícileté baobaby

Baobaby jsou zvláštní stromy s jedinečnou architekturou, pozoruhodnými regeneračními vlastnostmi a vysokou kulturní a historickou hodnotou. Jejich ztráta by měla skutečně hluboké důsledky na mnoha úrovních. Odhadnout věk těchto obřích stromů není nikdy jednoduché, protože jejich kmeny produkují slabé růstové prstence. Nedávné objevy skrze radiokarbonovou metodu (též uhlíková metoda) naznačily, že vzrostlé baobaby mohou žít až 3000 let. Ostatně stáří nejstaršího afrického baobabu „Panke“, který v letech 2010 a 2011 uhynul, bylo odhadnuto na neuvěřitelných 2500 let. Nic samozřejmě nežije věčně, ovšem vědecky podložený úhyn baobabů je bezprecedentní.

Také ekologická hodnota baobabů je nesmírná. Spletitý kořenový systém stromů udržuje ideálně vlhkou půdu a zabraňuje erozím, které nejsou v suché savaně ničím výjimečným. Baobaby jsou také důležitým zdrojem potravy a přístřeší pro širokou škálu zvířat včetně ptáků, opic, a dokonce slonů, kteří okusují jejich kůru. Také člověk přišel až na 300 užitečných využití. Lidé si pochutnávají na svěžích plodech plných vitamínů a z kůry si vyrábějí oblečení. Jedlá semena, plody a listy se dokonce používají k výrobě léků, barviva a materiálů k spletení lana. Mimo Afriky rostou baobaby také na Madagaskaru či v Austrálii.

Text: Petr Smejkal