Vánoční stromeček z lesa, nebo z plastu? Co se vyplatí vám i přírodě

Většinu stromečků, které najdete na prodejních místech u obchodů a parkovišť, tvoří výpěstky z plantáží. „Pěstování vánočních stromků je velmi šetrné odvětví zemědělské výroby, hodně práce na plantážích se dělá ručně. Péče o stromky trvá různě dlouho podle druhu stromku, od pěti let u nejrychlejší borovice až po jedli, kde výroba stromku trvá většinou přes osm i deset let,“ popisuje Zdeněk Macháček, ředitel Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy pod Českou zemědělskou univerzitou (ČZU). Nejoblíbenějším stromkem z plantáží je jedle kavkazská, která má hustá patra, měkké jehlice a tmavší barvu.

Květináč stromek nezachrání

Stále populárnějším se pak stává stromek v květináči, kterého však „zelenějším“ a udržitelnějším dělá jen reklama. Pokud si ho totiž koupíte s tím, že si stromeček pobude pár týdnů u vás doma a pak ho zasadíte, může zažít zklamání. „Myslím, že je to vhodný doplněk vánočního trhu, ne však optimální řešení pro všechny domácnosti. Pokud je stromek v květináči přes Vánoce venku má velkou šanci se po vysazení uchytit. Pokud ho máme doma a nezavlažujeme jej pravidelně na jehlice, je z něj po týdnu či dvou většinou mrtvolka, i když tak nevypadá,“ vysvětluje Macháček.

Z bioodpadu hvězdou večera

Zatímco v minulém století se lidé často vydávali do lesa, aby si pořídili vánoční stromeček zadarmo, dnes se díky široké nabídce raději obrátí na prodejce, kde si tento vánoční symbol koupí za pár stovek korun. Stále se však najde dost těch, kdo upřednostňují stromek přímo z lesa.

K němu vedou dvě cesty – legální a nelegální. V tom druhém případě je třeba počítat s možnými riziky. Těmi je až patnáctitisícová pokuta a také zapáchající domácnost. „Stromky, které by se mohly zdát zajímavé pro zloděje, chráníme postřikem, který v teple zapáchá. Jim to neublíží, je to podobné jako ošetření proti okusu zvěří, ale v tomto případě jde o bezbarvý postřik,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Lesníci kvůli zlodějům stromy také prořezávají, aby pro ně byly méně atraktivní. Ne vždy je ale před nenechavci dokážou ochránit. „V loňském roce se lesníkům stalo, že když šli pro stromeček, který chtěli darovat dětskému domovu, našli místo něj jen zbytky uřezaného stromu,“ vzpomíná Jouklová, která také upřednostňuje stromky z lesa. Pochopitelně ty získané legální cestou, která je o poznání snazší. Stačí zavolat si na lesní správu nebo polesí, kde prodávají borovice a smrky z prořezávek kvůli prosvětlení lesa. „Nejsou pravidelně rostlé, jsou to lesní stromky, které stojí zhruba od 80 do 200 korun,“ vysvětluje Eva Jouklová s tím, že díky této nabídce krádeží ubývá. Přesto Lesy ČR v období svátků posilují hlídky v terénu.

A jak je to s tím plastem?

Jeví se vám jako nejlepší a nejekologičtější možnost stromek plastový? Pak byste měli vědět, že jeho výroba a doprava na místo prodeje vytvoří podle The Guardian zhruba desetkrát více emisí skleníkových plynů než řezaný stromek, který pak spálíte v kamnech nebo v létě u táboráku. A podle toho by si hvězdu Štědrého večera vybral i Zdeněk Macháček z ČZU. „Určitě řezaný stromek, je to obnovitelný zdroj, a v případě lesních prořezávek dokonce bioodpad. Pěstování vánočních stromků na plantážích má velkou tradici a je to velmi zajímavý obor lokálního podnikání,“ dodává.