Nový objev přepíše učebnice. Země nikdy nebyla ledovou pustinou

Podle dané teorie, jež se ve vědeckých kruzích objevovala od roku 1837, byla Země před 700–750 miliony lety pokrytá vrstvou ledu. Vrstva ledovců měla být přitom až kilometrová, díky čemuž začaly masivně vymírat živočišné druhy. Země byla zkrátka jednou velkou ledovou pustinou, která začala tát až následkem skleníkových plynů. Poslední výzkumy ale spíše naznačují, že Země zdaleka nebyla celá zmrzlá.

Pod ledem

Stopy po skutečnosti, že Země nebyla ledovou koulí, ale mokrou čvachtanicí, se nacházejí poblíž rovníku. Na kusech břidlice, pocházející z dob, kdy měla být planeta pod ledem, geologové zkoumali usazené jíly. Ty obsahovaly organické sloučeniny, které ale nemohly dost dobře existovat, pokud by jim led bránil ve vývoji. Očividně zde probíhala bohatá fotosyntéza, což znamená, že život zde poklidně bujel i před 700–750 lety.

Čtěte také: Když ledy tají, lidé objevují. Sibiř vydala mumii medvěda jeskynního z doby ledové

Podle zastánců teorie sněhové koule nejde o nijak revoluční zjištění, připouštějí však, že i v době hlubokého mrazu existovaly poblíž rovníku „díry“, místa, kde byl led tenčí, případně jezírka v geologicky aktivních místech, kde se život mohl uchovat. Toto tvrzení ale naráží na nálezy vzorků z různých míst rozlehlých oblastí vykazujících stejné výsledky. Taková místa můžeme najít v Brazílii, ale také na čínských ostrovech daleko od rovníku. Tak jako tak se ukazuje, že Země nikdy nebyla zcela zmrzlá koule ledu, jako spíš studená koule bláta.

Zdroje: Science Alert, Osel.cz