Tato bakterie žere plasty. Zachrání světové oceány?

O katastrofálních vyhlídkách spojených s ničením životního prostředí slýcháme každou chvíli. A je to koneckonců dobře – čím více pozornosti se této problematice dostane, tím vyšší je šance na reálnou změnu. Jedním z největších ekologických problémů je přitom zanášení obrovských oceánských ploch plastovým odpadem. Jenže v posledních několika letech se podařilo najít zajímavou bakterii, která může tuto nebezpečnou hru o budoucnost planety obrátit ve prospěch lidstva.

Kouzelná bakterie proti plastům?

Ideonella sakaiensis byla objevena v roce 2016, a to na vpravdě všeříkajícím místě – nedaleko továrny recyklující plastové lahve u japonského přístavu Sakai. Právě PET lahve a další plastové produkty přidělávají světovým ekologům obrovské vrásky na čelech, neboť se jedná o v přírodě velmi těžko rozložitelné materiály. Jenže právě zmíněná bakterie zřejmě pomocí svých enzymů dokáže plasty rozdělit na jednodušší molekuly, jež následně využívá jako zdroj energie. Ano, chápete to správně – tahle bakterie dokáže požírat plasty!

Poté, co s tímto objevem přišli japonští vědci, se bakterií začaly zabývat výzkumné týmy všude po světě. Spojené síly britských a amerických vědců minulý rok přišly s přelomovým objevem ještě efektivnějšího enzymu, než který využívá zmíněná bakterie. Ta přitom stála na začátku výzkumu – vědci totiž chtěli zkoumat způsoby, kterými se jí daří plasty rozkládat, avšak náhodou se jim podařilo vytvořit ještě účinnější enzym. Neuvěřitelné, že? Profesor John McGeehan z britské University of Portsmouth to lakonicky okomentoval, že „serendipita často hraje zásadní roli ve vědeckém výzkumu a tento objev není žádnou výjimkou.“ Jako serendipita se označuje nečekaná šťastná náhoda – právě takto byl však objeven kupříkladu penicilin.

Kdo zachrání oceány? Především my sami

Loni objevený enzym dokáže štěpit nejen PET lahve, nýbrž i takzvané PEF lahve, jež bývají označovány za materiál budoucnosti. Jedná se totiž o bioplast, který je recyklovatelný a výhodnější v mnoha dalších vlastnostech. Avšak ani on není samovolně biologicky rozložitelný, což by díky tomuto enzymu už nemusel být zásadní problém.

Vědci nyní zkoumají, jak by objevený enzym (ideálně ve spolupráci s původní bakterií) bylo možno využít průmyslově, čímž by došlo k extrémně rychlému a efektivnímu rozložení plastů. Ovšem pozor, jiná část vědecké obce toto nadšení tlumí, neboť může vést k jednomu nerozumnému závěru. Cílem každého z nás (a potažmo i velkých výrobců) by mělo být snížení spotřeby plastů, minimálně těch jednorázových. Současné tempo není dlouhodobě udržitelné a podle odhadů může obří plastová skládka, jež momentálně pluje Tichým oceánem, dosáhnout až trojnásobné rozlohy Francie. To je vskutku děsivé a měli bychom se zamyslet především sami nad sebou, než spoléhat na mocné bakterie pojídající nechtěné plasty.

Text: MS