Sýčkovi u nás hrozí vymření. Existuje ještě šance na jeho záchranu?

Sýček býval ještě před sto lety naší nejběžnější sovou. Jen v Česku hnízdily desítky tisíc párů. Tato malá sovička patřila ke každodennímu životu našich předků, což se i odráží v řadě lidových pověr a přísloví. Během posledních desetiletí však sýčků dramaticky ubylo a v současnosti hnízdí méně než 100 párů. Ornitologové proto připravují záchranný program, který by měl sýčkům pomoci.

„Hlavními příčinami úbytku sýčků jsou velkoplošné změny v zemědělské krajině, které vedly k ztrátě pestrosti a rozmanitosti hospodaření. To se projevilo v úbytku potravních a hnízdních příležitostí,“ říká Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Intenzivní používání pesticidů výrazně snížilo početnost hmyzu, jako jsou kobylky a brouci, kteří jsou spolu s hlodavci hlavní potravou sýčků. Mnoho sýčků uhyne i na silnicích či v různých svisle postavených rourách či nádržích s vodou a melasou. „Jen v jedné ocelové trubce od fukaru na seno jsme nedávno objevili 28 mrtvých sov pálených, které patří mezi silně ohrožené ptačí druhy, a z poslední doby máme i několik záznamů o úmrtí sýčků v těchto objektech,“ dodává Šálek. Sovy jsou přirozeně zvědavá zvířata a neodolatelně je lákají různé temné dutiny. Co dříve bývalo výhodou — v dutině stromu byla sova v bezpečí — se v dnešní technické krajině stává smrtelnou pastí.

Typickým hnízdištěm sýčků bývaly staré doupné stromy v zemědělské krajině. „Nicméně v současné době sýček obývá výhradně bezprostřední okolí lidských sídel, nejčastěji vesnice se stodolami, stájemi a jinými hospodářskými budovami, ale nevyhýbá se ani větším městům,“ popisuje Šálek.

Od letošního roku připravuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců Akademie věd ČR program ochrany sýčků, který je financovaný z Ministerstva životního prostředí a tzv. Norských fondů. „Prvním krokem je celorepublikové mapování, abychom věděli, kde poslední sýčci žijí a kam máme zaměřit úsilí o jejich záchranu. Následovat budou jednání s místními zemědělci, aby měli sýčci kde lovit potravu. Na tyto zkušenosti navážeme v dalším roce návrhem komplexního dlouhodobého záchranného programu. Chceme-li, aby u nás sýčci hnízdili i v budoucnosti, musí spojit síly stát, ornitologové i zemědělci. Věříme, že se to podaří,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Ornitologové také vyzývají veřejnost, aby se zapojila do mapování této sovy. „Zaznamenáte-li výskyt sýčka ve vašem okolí, budeme moc vděční, pokud nám informaci poskytnete. Každý záznam má ohromnou hodnotu,“ popisuje Martin Šálek. Na internetových stránkách www.birdlife.cz/sycek naleznete další informace včetně ukázky jeho hlasu a kontaktů na koordinátory mapování.