Švábi místo včel? Vědci objevili, že jsou to opylovači

Švábi mají značně pochroumanou pověst – jsou spojováni se špínou, nemocemi a ohyzdností. Na druhé straně se ale chlubí také neuvěřitelnou přizpůsobivostí a schopností přežít.

Bez opylovačů zhyneme

Zhruba 90 % všech kvetoucích rostlin používá k opylování zvířata. Role včel coby opylovačů byla už mnohokrát popsána a věnoval se jim i Albert Einstein v citátu tvrdícím, že člověk zhyne 4 roky poté, co zemřou včely. Včely ale nejsou zdaleka jedinými opylovači. Pyl dokážou přenášet čmeláci, motýli, kolibříci, a dokonce i netopýři. A nově se k nim přidali i švábi.

Vincetoxicum hainanense

V jižní Číně se vyskytuje rostlina, která ani nemá druhové české jméno. Rodový název je tolita (Vincetoxicum) a její blízká příbuzná tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) se vyskytuje i v České republice. O tolitě Vincetoxicum hainanense se ještě donedávna v podstatě nepsalo. Tato endemická liána se však nyní dostala do vědeckého povědomí díky studii, která vyšla v časopise American Journal of Botany.

Švábi nejsou zrovna proslulí opylovači, proto botaniky dost udivilo, že tuto úlohu zastávají. Až donedávna se předpokládalo, že v případě Vincetoxicum hainanense zařizují opylování mouchy, můry nebo vosy, jak je běžné u příbuzných rostlin ze stejného rodu. Poslední objevy ale jasně ukázaly na šváby.

„Švábi jsou starodávná skupina hmyzu, která se vyvinula nejméně před 300 miliony let v období karbonu a nyní se celosvětově vyskytuje v široké škále stanovišť,“ píší autoři studie, kteří podrobně zkoumali opylovače této liány. I když švábi coby převážně noční tvorové využívají k hledání potravy zejména čich, některé druhy jsou přitahovány světlými či bledými barvami. Asi vás tedy nepřekvapí, že má jimi opylovaný druh liány světlé květy.

„Mezi návštěvníky květin patřili brouci, mouchy, mravenci a cvrčci, ale nejúčinnějším opylovačem byl šváb Blattella bisignata, jediný návštěvník, který přenášel pyl mezi rostlinami. Méně častými a účinnými opylovači jsou mravenci a střevlíci,“ dodali autoři. Nedávné objevy z jantaru přitom naznačují, že spolupráce mezi krytosemennými rostlinami a šváby může být poměrně dlouhá a může se psát už od období křídy v druhohorách.

Nový objev asi pošramocenou pověst švábů nevylepší, ale ukazuje, že žádný druh, ať už má pověst jakoukoli, není zcela „dobrý“ nebo „špatný“. Příroda sama o sobě hodnotící kritéria nemá a dlouhá evoluční historie švábů jim rozhodně dala obrovské možnosti. Koevoluce s kvetoucími rostlinami je jen jedním z mnoha příkladů. Navíc rostlina, kterou švábi opylují, patří mezi vzácné a ohrožené. Uvidíme tedy, čím nás švábi v budoucnosti ještě překvapí.