27. března 2024 11:30

Sokol stěhovavý je nesmlouvavý lovec, hejnům se však vyhýbá. Podívejte se na jeho smrtící zásah

Zachyceno v pohybu (3) – Sokol stěhovavý

Říše ptactva je plná dravců. Sokol stěhovavý si troufne na většinu z nich.

Sokol je celosvětově rozšířeným ptákem, za což také může jeho částečná tažnost. Ta se vztahuje především na severské populace, u těch ostatních je to víceméně individuální. Někteří sokoli jsou tažní, někteří přelétaví a jiní stálí. Ať už to má s místem svého pobytu jakkoli, s hnízděním si sokol hlavu neláme. Vlastní hnízdo nestaví ani neupravuje, vystačí si s holou skálou, hradní zříceninou, věží, dokáže hnízdit i na zemi či v opuštěných hnízdech jiných druhů.

Mohlo by vás zajímat: Po krkavcovitých a papoušcích se našel další ptačí génius: Čimango falklandský

Smrt ve vzduchu

Jiné druhy přitom patří mezi sokolovu početnou kořist. Zvládne ulovit různé druhy ptáků, jako jsou hrdličky, kachny, racci, rorýsy, vlaštovky či pěnkavy, troufne si ale také na jiné dravce. Jeho spárům tak nemusí uniknout ani poštolka, krahujec či káně.

K pozici úspěšného predátora jej předurčuje působivý styl lovu. Sokol totiž zásadně útočí na kořist ve vzduchu – vrhá se na ni shora a útočí pařáty. V pořadu Zachyceno v pohybu na Prima ZOOM uvidíte, jak se s jiným dravcem doslova rve o kořist. K lovu mu pomáhá také jeho výtečný zrak. Sokol vidí binokulárně a svýma velkýma očima dokáže zaměřit až tři pohybující se objekty najednou. Svou oběť vidí na větší vzdálenost než člověk s binokulárním dalekohledem.

Sokol to ale i tak nemá jednoduché, životní styl mu komplikuje soužití s člověkem, jenž sokola přivedl téměř na pokraj vyhynutí. „Na vině bylo hlavně používání chemických přípravků v krajině, zejména DDT, které se kumulovalo v jejich tělech, jakožto predátora na vrcholu potravního řetězce, a omezovalo jejich schopnost se rozmnožovat,“ vysvětlil ornitolog Správy Národního parku Šumava Tomáš Lorenc.

Jistou životní překážkou je ale i sokolův lovecký styl. Způsob lovu není vhodný pro lov pozemské kořisti, také jej částečně omezuje jeho vysoká rychlost. V horizontálním letu vyvine rychlost 105-110 km/h, proto se snaží trefit spíše křídlo než tělo. Náraz by totiž ublížil i jemu. Ze stejného důvodu neútočí na celá hejna, čehož některé druhy ptáků využívají a shlukují se do hejn, když se ocitnou pod jeho útokem.

Zdroje: Encyclopedia Britannica/Ebird

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom