Rozeznáte je? Vrána, havran anebo krkavec
Konec dohadům – naučte se rozeznávat ptáky, kteří se pletou úplně každému! Takže – co je havran a co vrána?
Když „letový“ prostor mezi paneláky ostravského sídliště opanovali černí krákorající ptáci, místní věděli, že podzim pokročil směrem k zimě. „Vrány jsou tady,“ říkali mi coby dítěti. Věřil jsem. Až později jsem se dozvěděl, že ona „vraní“ hejna patřila ve skutečnosti havranům.
Velikost těla toho moc neprozradí, protože oba ptáci jsou zhruba stejně velcí – dorůstají velikosti do 50 cm. Havran je ale o něco štíhlejší.
Zobák: Zobák vran je silný, šedohnědě zbarvený, u kořene neopeřený, mírně prohnutý, zatímco havrani mají zobák rovný a ostře špičatý.
Zbarvení: Peří havranů má kovový lesk a nikdy se v něm nevyskytují šedé zóny. Na našem území žijí dva druhy vran, s havranem lze zaměnit jen vránu černou. Vrána šedá se prozradí šedě zbarveným peřím v oblasti břicha, krku a zad. Vrány černé jsou celé černě zbarvené, havrani mají našedlé nohy a světlý kořen zobáku.
Ocas: Vrány jej mají poměrně krátký s mírně okrouhlou špičkou.
Hejna: obrovská hejna černých ptáků houfujících se v zimních odpolednech patří havranům, kteří odlétají na společná nocležiště. Vrány se v tak obrovských počtech nehoufují.
Problém s vránou: Abyste v tom neměli ještě větší zmatek – v českých zemích žijí dva druhy vran: vrána šedá a rozšířenější vrána černá.
Co všechno je havran
To, že Havran je název slavné básně E. A. Poea, se ví, méně známý je fakt, že pod názvem „havran“ se skrývá i zařízení k zahákování lodí, které používali Římané na počátku punských válek. Jednalo se o masivní vyloďovací můstek s mohutným bodcem, který se spustil na nepřátelskou loď. Bodec se do ní zaryl, čímž byly lodě drženy u sebe a římští vojáci mohli po můstku přeběhnout na nepřátelskou loď. Poprvé byl tento můstek použit v bitvě u Mylae, kde zajistil vítězství Říma.
Zároveň jde o nejvyšší horu Belianských Tater či vrch v Českém lese. Stejný název nese i hororový film z roku 1963, jenž je volnou adaptací Poeovy básně. Ačkoli to vypadá, že havrani jsou u nás celý rok, zimní část populace k nám přiletěla za teplem z Ruska, zatímco „naši“ havrani odlétají například do Francie.
Další černá cháska
Aby toho nebylo dost, žije u nás ještě spousta dalších tmavých ptáků, kteří mohou způsobit docela zmatek. Krkavec je u nás chráněný a moc jich v přírodě nenajdete. Ale když ho spatříte, rozhodně si ho s jiným ptákem nespletete – na délku má až půl metru a rozpětí jeho křídel je víc než dvojnásobné! Právě krkavec je na úvodní fotografii článku.
Najdete u nás také kavky. Naše kavka obecná je přesným opakem krkavce – představuje takovou miniaturu vrány. Není větší než holub a ozývá se typickým „kják“.