Pytláci i bílí lovci vybíjejí velká africká zvířata, je to začarovaný kruh

Na konci 20. století se zdálo, že zvyšující se ochrana velkých afrických zvířat navždy odvrátí hrozbu jejich vymření. Poté, co jsme v průběhu minulého století vybili téměř tři miliony velryb, měli mít jejich suchozemští příbuzní šanci se v rezervacích vzpamatovat. Realita 21. století je ale jiná. V největším jihoafrickém národním parku velkém jako Morava zuří regulérní válka, v níž pytláci vybíjejí nosorožce a další velká zvířata, aby se sami stali obětí žoldnéřů najatých na jejich likvidaci. Ztráty na obou stranách jdou do tisíců.

Střet kultur

Soukromá rezervace kdesi v Jihoafrické republice. Deset bílých mužů z newyorského Long Islandu s drahou výstrojí a ve značkovém loveckém oblečení mizí v buši, aby ulovilo lva, krále zvířat. O pár dnů později je deset v zajetí narozených a uspaných lvů dopraveno téměř na dohled hotelu, aby se klopýtavě začali seznamovat s prostředím, které nikdy před tím neviděli.

Lovci vyzbrojení výkonnými automatickými puškami se pohodlně usadí na stromech nebo na střechách jeepů a lvi zvyklí od narození na stravu od lidí nemají šanci. Každý z bílých střelců se do Států vrací se lví trofejí a nejhorší zranění, která během několikadenní „lovecké výpravy“ utrží, jsou sluncem spálená kůže a kocovina.

Krugerův národní park, největší veřejná rezervace v JAR. Dva černoši se v houstnoucí tmě rychle prodírají vysokou buvolí trávou a sledují stopu nosorožce. Vtom jeden z nich vystřelí a mohutné zvíře padá. Pytláci mu zručně odřežou roh a mizí. Zanechávají za sebou groteskně zohaveného a pravděpodobně stále živého tlustokožce. Za jeho roh si budou moct koupit auto, televizi a ještě poslat děti na střední školu. Nejdřív ale musí překonat vysoký plot oddělující rezervaci od okolního světa. Právě tady číhají dobře placení bílí žoldnéři s noktovizory na příležitost, aby pytláky dostihli a zabili.

Zkáza nosorožců

Střet kultur bílých lovců a černošských pytláků, který probíhá v Evropany vytvořených rezervacích na jihu Afriky, je nosorožcům ukradený – beztak jedni jako druzí prahnou jen po jejich trofejích. Nosorožec, jehož předkové se po travnatých pláních Asie a Afriky proháněli už před nějakými 30 miliony lety, je jedním z Velké pětky (Big five) afrických zvířat, jejichž trofeje si lovci tradičně cení nejvíc. Kromě něj sem patří slon, lev, buvol a levhart. Nosorožec má ale mezi nimi zvláštní postavení – jeho roh je zároveň ceněnou komoditou na asijském trhu.

Dnes žije ve volné přírodě méně než 20 000 nosorožců a Jihoafrická republika je domovem 79 procent z nich. Polovina jich přitom žije právě v Krugerově národním parku. Místní populace nosorožců je stejně jako jinde decimována explozí poptávky po jejích rozích v Asii. Spustilo ji před deseti lety prohlášení jednoho vietnamského generála, že ho prášek z rozemletého rohu vyléčil z rakoviny. Kilogram rohu nosorožce se nyní prodává za 6000 amerických dolarů, což je asi 132 000 Kč. Jediný roh tak z pytláka udělá krále vesnice.

Apartheid a safari

Krugerův národní park je nejstarší rezervací v Africe. Byl založen jihoafrickými Búry už v roce 1898 a nese jméno prezidenta jedné z búrských republik Transvaalu Paula Krugera (1825–1904). Park je s rozlohou 20 tisíc km2 o něco menší než Morava a už v době svého vzniku jednoduše ignoroval nároky na půdu nebo lovecká práva místních obyvatel. Stejně tak se uvnitř parku přes noc ocitla i pohřebiště předků.

Politická rasová segregace – apartheid – sice na jihu Afriky oficiálně skončila v 90. letech minulého století, ekonomická segregace ale trvá dál a promítá se i do vztahu k divokým zvířatům. Pro černošské obyvatele slumů na okraji velkých jihoafrických měst je tak už po několik generací jediným divokým zvířetem, které viděli, vychrtlý pes…

Důležitým mezníkem se stal rok 1991, když jihoafrická vláda prosadila zákon o krádežích zvěře (Game Theft Act). Zákon v podstatě říká, že kdokoliv ohradí území s divokou zvěří, stává se jejím majitelem. Díky tomu přes noc vznikly soukromé rezervace na ohromných plochách JAR ohraničených dlouhými řadami elektrických plotů.

Místní kmeny se tak ocitly bez možnosti provádět rituály iniciace svých mladíků, mezi něž především patřil lov zvířat. Ti, kdo tradičně při úmrtí náčelníka zabíjeli buvola, si nemohou dovolit zaplatit licenci na jeho odstřel – cena se pohybuje v řádech desetitisíců a někdy i statisíců dolarů. Pro mnohé původní obyvatele JAR je obtížné zaplatit i vstupenku do rezervace, která přijde na pět dolarů.

Sen bílého lovce

Turisté a lovci trofejí zaplatí každoročně 80 miliard dolarů, aby mohli fotografovat a také zabít některé z velkých afrických zvířat. Tato vášeň se nevyhýbá ani celebritám a politikům. Tak třeba synové amerického prezidenta Donalda Trumpa – Donald Trump Jr. a Eric Trump – jsou nadšení lovci trofejí, jejichž selfies s těly Big Five můžete najít na internetu.

Trumpova administrativa je ostatně v hledáčku lovecké komunity i z jiného důvodu. Nejvlivnější lovecká lobbistická skupina Safari Club International (SCI) pořádá aukce výprav na safari, které jejich šťastné vítěze opravňují k odlovení nejen Velké pětky, ale také dalších afrických savců. Získané peníze pak SCI investuje do posílení vlivu na americkou vládu s cílem oslabit opatření na ochranu ohrožených druhů, jako jsou právě sloni, nosorožci, lvi, buvoli a levharti.

K poslední velké aukci se v lednu 2017 v Las Vegas připojilo přes 25 000 lovců, kteří dražili 60 loveckých výprav do Jihoafrické republiky. Z nich si lovci mohou odvést trofeje nejen Velké pětky, ale také jiných významných druhů zvířat, včetně žirafy, hrocha, paviána, karakala, impaly, prasete bradavičnatého a desítek dalších. Na aukci celkem lovci získali oprávnění ulovit na 120 druhů jihoafrické zvěře v hodnotě 1,04 milionu dolarů.

Princ Harry, Eva Longoria a Míša z Litoměřic

K lovcům můžeme počítat i prince Harryho, který si v roce 2004 během studia na vojenské akademii odskočil ulovit vodního buvola. Nadšenou lovkyní je i Eva Longoria, hvězda Zoufalých manželek. Herečka se nechala slyšet, že umí stáhnout jelena, prase i zajíce a nevynechá příležitost, aby si zastřílela aspoň do prázdných plechovek…

O pozdvižení mezi ochránci zvířat se dokážou postarat i Češi. Před dvěma lety doslova celosvětový rozruch vyvolala drobná Češka Michaela Fialová z Litoměřic, když na svůj facebookový profil umístila fotky vlastnoručně ulovených zvířat včetně žirafy nebo lva. Tisíce lidí vzápětí na internetu podepsaly petici požadující, aby byl náruživé lovkyni zakázán vstup na africký kontinent.

Zastřel si svého pytláka

Spolu s tím, jak se nájezdy pytláků na rezervace stupňují – jen nosorožců bylo v letech 2008–2016 zabito nejméně 6100, většina z nich právě v JAR – roste i počet obětí mezi samotnými pytláky. Můžeme si myslet o jejich motivaci cokoliv, jisté ale je, že provozují jedno z nejnebezpečnějších „povolání“ na světě. Vyzbrojeni většinou puškami CZ 550 české výroby, které jsou v Jihoafrické republice běžně k dostání, tráví dny na nohou v buši, nespí, kličkují před divokou zvěří.

Pokud vystopují a zabijí nosorožce, odřežou mu roh a tělo nechají ležet na místě. Protože se k čerstvé mršině prakticky okamžitě začnou slétat supi a tím spolehlivě prozradí rangerům místo činu, pytláci většinu supů v Krugerově parku dávno otrávili. Když se pytlákům podaří dostat kořist za plot rezervace, čeká je odměna, z níž může širší rodina žít po celou generaci. Jestliže je ale chytí, čeká je vězení či smrt na místě. Přesto není mezi pytláky nouze o čerstvou krev…

Aby pytláky zastavili, najali majitelé soukromých rezervací i správa Krugerova parku skupiny bílých žoldnéřů, které vybavili technikou včetně letadel a dronů. Počet zabitých pytláků nikdo nezná, ale mosambický prezident Filipe Nyusi (Krugerův park leží na hranicích JAR a Mosambiku) si vloni stěžoval, že v parku a jeho okolí bylo zastřeleno 500 lidí. Jiné zdroje odhadují, že skutečný počet obětí této války jde do tisíců.

Kruh se uzavírá

Bez ohledu na válku mezi lidmi nelze zapomínat, že nosorožcům stále hrozí úplné vyhubení. V Botswaně již prakticky vymizeli, což přivedlo organizace na ochranu zvířat na myšlenku přesunout do tamních řídce osídlených oblastí část populace tlustokožců z JAR. Jenže uspání a transport každého nosorožce přijde na desetitisíce dolarů, které ochránci zvířat nemají. Respektive je mohou získat, pokud do Jihoafrické republiky přijede každoročně dost bílých lovců z USA, Ruska a některých evropských zemí, kteří zaplatí poplatky za odstřel Velké pětky. Vítejte ve 21. století…

(mih)

Vzácná africká zvířata v jejich přirozeném prostředí můžete vidět v sedmé části dokumentární série BBC Sedm světů, jedna planeta premiérově v sobotu ve 20.00 na Prima ZOOM, v repríze pak v úterý v 15.20 rovněž na Prima ZOOM.