Prehistorický predátor měl dvakrát silnější stisk než Tyrannosaurus. Prohlédněte si jeho obrovskou lebku
Tyrannosaurus rex byl sice nebezpečným monstrem s nesmírně silnou čelistí, ani její síla však neobstála proti purussaurovi.
Bažiny Jižní Ameriky dnes obývají kajmani o velikosti až tří metrů. Vzbuzují respekt a oprávněné obavy. Ovšem v minulosti tady vody brázdil krokodýl patřící do příbuzenstva kajmanů, jemuž se jeho současníci nemohou rovnat Purussaurus brasiliensis vážil přes 8 tun, k nasycení potřeboval až 90 kg potravy denně a sílu jeho čelistí dosud nikdo nepřekonal.
13 million years ago, the giant Miocene caiman Purussaurus fed on ground sloths in proto-Amazonian swamps. Evidence of these interactions is rare - these #BiologyLetters authors present the shinbone of a ground sloth bearing 46 tooth marks: https://t.co/FNdO1WMJZK #FossilFriday pic.twitter.com/NCYbY6i00y
— Royal Society Publishing (@RSocPublishing) August 27, 2021
Lovci vodní i suchozemští
Purussaurus nebyl vybíravý, lovil pravděpodobně jak vodní, tak suchozemské živočichy. V první kategorii mu za oběť padaly ryby, želvy či říční delfíni, na pevnině si pak počkal na předchůdce kapybar a kopytníky. Ve studii, která vyšla v prestižním magazínu PLOS ONE, vědci spočítali sílu jeho stisku na neuvěřitelných 69 000 N (zhruba 7 metrických tun), což představuje jednu z největších hodnot mezi všemi známými živočichy. Posloužila jim k tomu lebka, na níž nasimulovali postavení čelistních svalů.
Lvi a žraloci mají stisk v čelistech „pouhých“ 3 000 N a lidské čelistní svaly dokážou vyvinout průměrnou sílu 600 N. Proti skusu purussaura neměla oběť žádnou šanci. Jeho čelist dokonce trumfuje i Tyrannosaura rexe, který mohl v dospělosti dosáhnout stisku až 35 000 N. Původně se předpokládalo, že žil zhruba před 8–5 miliony lety, ale důkazy o lovu lenochoda posunuly jeho existenci hlouběji do historie. „Studie z roku 2020 o vrypech po velkých kousnutí na lenochodovi starém 13 milionů let však dospěla k závěru, že je musel vytvořit purussaurus. Žádný z dalších šesti prehistorických krokodýlů v této oblasti neměl zuby tak velké,“ udává Marco Margaritoff.
This is the skull of a Purussaurus.
— Elca Burger (@BurgerElca) July 8, 2021
One of the largest crocodiles to ever exist… 🧐🧐🧐 pic.twitter.com/RsOhuNWcGt
Jurský park v 19. století
Pomineme-li oživenou vlnu zájmu o dinosaury vyvolanou filmovým Jurským parkem, zlaté období měli hledači dinosaurů v 19. století. První dinosaurus byl sice nalezen roku 1797, ale pojmenování bylo použito poprvé až v polovině 19. století. Každá velká kost byla náhle připisována „dinosaurům“. Když koncem 19. století brazilský badatel João Barbosa Rodrigues našel pozůstatky obrovského tvora, zprvu nebylo jasné, kam ho zařadit. Jasno v tom udělal až nález hlavy, která jasně ukázala „krokodýlím“ směrem, byť velikostí neodpovídala žádnému z tehdy žijících druhů. Další nálezy ukázaly, že nejen dnešní Brazílie, ale i Peru, Venezuela či Kolumbie byly purussaurovým domovem.