25. listopadu 2013 06:00

Přepište učebnice! První létající pták nikdy nelétal

„Máme přechodový článek mezi plazy a ptáky!“ jásali paleontologové, když odhalili zkamenělinu tvora s křídly pokrytými peřím. „První pták objeven!“ neslo se světem. Zvíře s křídly a peřím podobného složení jako mají holubi – co jiného by to mohlo být, než pták.

Archeopteryx lithographica byl popsán již roku 1861 a brzy se stal oporou Darwinova evolučního učení coby ukázkový přechodový článek mezi dvěma význačnými skupinami. Dnes ale přichází šok – protopták Archeopteryx ztrácí své výsadní postavení zvířete, jež „naučilo ptáky létat“.

Naopak, podle posledních vědeckých bádání je to přesně obráceně. Archeopteryx je tvorem, který schopnost létat ztrácel! Michael Habib, biolog z University of Southern California v časopise Nature představuje odvážnou hypotézu. Místo toho, aby z hlediska evoluce byl archeopteryx čím dál obratnějším letcem, tak naopak u něj tato schopnost mizí.

Jak zapomenout létat

Druh se tak stává nelétavým či druhotně bezkřídlým. Habib porovnával kosti a peří současných ptáků a zjistil, že Archeopteryx se dá přirovnat k druhům žijícím na ostrovech. Pokud tam nejsou predátoři, ptáci nemají potřebu zachraňovat se rychlým vzlétnutím a schopnost letu u nich pomalu mizí. Když byl Archeopteryx objeven, mluvilo se o okřídleném dinosaurovi. Dnes se mluví o nelétajícím praptákovi, jenže vědci se k čerstvým závěrům Michaela Habiba staví opatrně.

Co když jsou slova o ztrátě schopnosti létat nadsazená, protože nevíme, zdali předci tohoto ptáka skutečně létali. Archeopteryx žil během jury na okrajích vodních ploch a ona podobnost s ostrovními druhy není bez logiky. Přijde vám nelétavý pták poněkud divné spojení? Stačí připomenout běžné tučňáky či pštrosy nebo exotického kasuára a jsme doma. Ptáci totiž nepoužívají křídla pouze k letu. Ti, co se dokážou potápět, jimi pádlují, další je používají k plachtění (ale nikoliv k aktivnímu letu) a jiní si s nimi vypomáhají při běhu. „Kdo ví, třeba mladí archeopteryxové létat uměli a starší už let nepoužívali,“ míní Ashley Heers, biolog z the Royal Veterinary College v britském Hatfieldu.

Zdá se, že jsme na prahu nového posunu vědeckého bádání, které může vyústit v přepsání zaběhlých „pravd“. V příštím vydání paleontologických učebnic už asi nebude tento nález ze slavných solhofenských pískovců dáván za vzor prvního letce..

Topi Pigula

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora