Plast zabíjí už i v Evropě: březí velryba ho měla v žaludku 23 kilogramů

Když se mluví o problému s plastovým odpadem, nejčastěji se zmiňují východoasijské země, jako je Indonésie nebo Čína. Ale problém se zjevně týká také nás v Evropě.

Mrtvola vorvaně jako důkaz oceánu plastů

Svědčí o tom nález mrtvé březí velryby, samice vorvaně, u pobřeží Sardinie – tělo nebohého kytovce bylo zcela plné plastového odpadu. Mořští biologové ho v ní napočítali téměř čtvrt metráku, mládě bylo už mrtvé v těle matky a v pokročilém stupni rozkladu. Není samozřejmě jasné, kde ho spolykala, protože kytovci migrují na značné vzdálenosti. Ale podle odhadů italských přírodovědců, kteří tělo zkoumali, je velmi pravděpodobné, že se to stalo ve vodách Středozemního moře.

Kde je jádro pudla?

Plasty škodí zvířatům, která je pozřou, rovnou několika způsoby. Tím menším problémem je, že na umělých hmotách se velmi dobře daří mnoha druhům choroboplodných zárodků a mohou tedy přenášet infekce. Ale ještě větší průšvih je, že plastu už je v oceánech takové množství, že dostatečně velké množství může prostě ucpat trávicí soustavu sebevětšího zvířete. A to pak uhyne z mnoha různých důvodů – na záněty, penetraci střev, hladem nebo prostě jen vyčerpáním.

Podobné případě se bohužel objevují v současné době stále častěji a jsou důkazem toho, jak málo má lidstvo vyřešený problém s plasty a jejich zpracováním.

Proč je plast najednou takový problém?

Umělé hmoty se dnes používají mnohem častěji než kdykoliv v minulosti, a to i v oblastech, kde neexistují cesty, jak se plastů zbavovat. A tak se prostě vyhazují do moře… Hloubka problému se naplno projevila přibližně před rokem, když Čína oznámila, že přestane dovážet některé druhy plastových odpadů. Letos na začátku roku pak tento zákaz rozšířila prakticky na všechny druhy plastového odpadu.

Čínský plastový problém

Hlavním důvodem je, že má sama plastu až nad hlavu a není pro ni ekonomické stát se skládkou zbytku světa. A protože se na Čínu a její recyklační průmysl zbytek světa spoléhal (vloni se tam ještě vyvážela více než polovina všeho plastového odpadu světa), najednou neví, kam s ním. Tím dočasným jsou spalovny plastového odpadu, ale jde vlastně o řešení nejhorší možné: plasty pocházejí z neobnovitelného a rychle ubývajícího zdroje, ropy, spalovat je znamená připravovat se o nesmírně důležitý a možná už brzy značně vzácný zdroj. Navíc vybudovat takovou spalovnu není záležitost několika měsíců… A tak mnoho zemí prostě jen zaplatí chudším státům, než je Čína, a svůj plastový odpad tam vyveze – co ses ním stane, už občané, nadšení z toho, že oni sami třídí, neřeší, protože cesty odpadu jsou v podstatě neznámé. A ti stejní lidé, a možná jsme to i my a vy, se pak dojímají a naštvávají u obrázků uhynulých velryb...

Text: Martin Kolář