Paúhoř elektrický rozsvítí i vánoční stromeček

Miguel Wattson – akvarijní celebrita

Paúhoř elektrický (Electrophorus electricus) nebo chcete-li Miguel Wattson, který je chovaný v Tennesse Aquarium, se díky své schopnosti „vyrábět“ elektrický proud stal opravdovou vánoční celebritou a díky němu svítí ozdoby na zdejším vánočním stromečku.

„Kdykoliv Miguel vydá elektrický výboj, je tento impuls zaznamenán čidly umístěnými v jeho akváriu,“ vysvětluje Joey Turnipseed, specialista na audiovizuální efekty a dodává: „Vestavěné reproduktory přetvářejí elektrický výboj na šumivý zvuk podobný třesku. Intenzita výboje kromě hlasitosti reprodukovaného zvuku ovlivňuje i intenzitu svitu žároviček na vánočním stromečku vedle akvária.“

„Miguel Wattson vlastně nepohání světla přímo a nevydává konstantní množství elektrické energie,“ vysvětluje dále Joey Turnipseed a doplňuje: „Intenzita záře vánočních světýlek kolísá dle množství a intenzity elektrických výbojů, které Miguel vydává. Tyto výboje jsou snímány senzory uvnitř akvária a převáděny na osvětlení vánočního stromečku.“

„Rychlé a málo intenzivní blikání světýlek je dáno nízkonapěťovými impulsy, které Miguel vydává při hledání potravy. Naopak silnější záblesky vznikají, když se cítí rozrušen nebo se snaží omráčit svou potravu,“ vysvětluje pracovnice akvária Kimberly Hurt a dodává: „Vzniká tak naprosto unikátní světelná i zvuková show.“

Paúhoř elektrický – hříčka přírody?

Paúhoř elektrický je sladkovodní dravá ryba s poměrně rozlehlým areálem výskytu. Najít ji můžeme v povodí jihoamerických řek Amazonky a Orinoka. Ryb, které k lovu, nalezení a omráčení kořisti používají elektrické výboje, je celá řada. Paúhoř elektrický nebo chcete-li Electrophorus electricus je mezi těmito zvířaty přece jen čestnou výjimkou. Už jen fakt, že během lovu dokáže „vyrobit“ elektrický výboj o napětí 860 V a proudu více než půl ampéru, jej řadí na seznam tvorů potencionálně nebezpečných člověku. Jedná se o doposud nejsilnější změřené elektrické napětí produkované živým tvorem. Takto silné napětí je navíc schopné omráčit i koně.

Jeho hadovité tělo dorůstá délky až 2,5 m a váhy kolem 20 kg. Přesto se na jeho jídelníčku objevují převážně malé ryby, které omračuje elektrickým výbojem vznikajícím ve specializovaných buňkách umístěných na ocasu.

Elektrický orgán je tvořen zploštělými buňkami, které nazýváme elektrocyty, jež jsou v počtu čítajících stovky tisíc umístěny do řad. Paúhoř pak díky těmto buňkám dokáže podle potřeby vytvořit dva různé typy elektrických výbojů. Tzv. Sachsův svazek vytváří výboje nízké intenzity přibližně do 10 V s frekvencí kolem 25 Hz. Tyto výboje slouží paúhoři k orientaci, vyhledávání potravy, ke komunikaci a v době rozmnožování i k výběru partnera. Naopak ty nejsilnější výboje vytvoří tzv. Hunterův orgán, který je svou velikostí asi 50x větší a dokáže produkovat elektrický impulz o zmíněném napětí 860 V a frekvencích v řádech několika stovek Hz. Během četných experimentů bylo zjištěno, že elektrické senzory určené ke zpětnému zachycení impulsů od jiných jedinců má paúhoř rozmístěné po celém povrchu těla. Samice během komunikace se samci vysílají spíše kratší a méně silné impulsy. Zatímco u samců nacházíme v komunikačních schématech více silných a déletrvajících elektrických impulsů.

Na místě je otázka, jak je možné, že takto silný elektrický impuls vytvářený v silně vodivém vodním prostředí neohrozí samotné paúhoře. Silná kůže paúhořů totiž funguje jako skvělý izolant. Navíc po celém těle jsou rozmístěny skupiny buněk zvaných elektroplaxy, jež jsou situovány do řad o maximálním počtu 5000–6000. Každý řádek tak pohlcuje jen velmi nízké napětí, které není nebezpečné. Pokud by ale byl paúhoř zraněný a měl poškozený tělní pokryv, mohlo by se stát, že si silným elektrickým výbojem ublíží a omráčí a nebo usmrtí sám sebe.

Text: David Hainall