Oceány se mění v moře plastu, včetně toho mikroskopického

Lidstvo dosud vytvořilo asi 8,5 miliardy tun plastů, z toho polovinu v posledních 13 letech. Z celkového množství vyrobeného plastu se dosud používá jen asi 30 procent, zbytek je odpad. Z něj se recyklovalo jen kolem devíti procent, kolem 12 procent plastového odpadu se spálilo.

Největší problém se záplavou plastů mají oceány, kde končí každý rok kolem 8 milionů tun odpadu. Odhaduje se, že plasty ve vodě ročně zabijí milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a neznámé množství ryb.

Plastové oceány

První známky toho, že je něco špatně, se objevily před několika lety. Mezi lety 2010 a 2011 expedice Malaspina lovila plast v pěti světových oceánech. Čtyři speciálně upravené lodě lovily sítěmi zbytky plastů v nejrůznějších hloubkách – ale po vyhodnocení poznatků zjistil, že v oceánech je jen 40 000 tun plastového odpadu, tedy asi setina očekávaného množství. Kam zmizelo těch dalších 99 procent?

Odpověď je jednoduchá a zároveň šokující. Plast žerou ryby a další mořští živočichové včetně ptáků. Vědci už objevili plast v tělech téměř tří čtvrtin ryb žijících v oceánu. Zjistili také, že plasty porostlé mořskými řasami a pokryté bakteriemi svou vůní neodolatelně přitahují gigantická hejna sardelí kalifornských, které je konzumují. Tyto drobné rybky jsou přitom součástí jídelníčku mnoha predátorů včetně člověka.

Pracovitý korýš

Nejde přitom jen o velké kusy plastu, jako jsou PET lahve, kanystry nebo třeba plastové nádobí. Hlavním nebezpečím jsou igelitové tašky a různé igelitové pytlíky, na jejichž „likvidaci“ se paradoxně podílejí drobní různonožci. Například korýš Orchestria gammarellus dokáže jedinou igelitovou tašku rozštěpit na 1,75 milionu mikroskopických fragmentů.

Tyto mikroplasty se pak prostřednictvím potravinového řetězce včetně pitné vody dostávají i do našeho těla, kde prokazatelně narušují hormony a způsobují ranou pubertu a vážná onemocnění ohrožující život.