Nově objevená bakterie žere jen elektřinu. Dokážeme ji napodobit?

Každý živý organismus včetně lidí potřebuje ke svému provozu energii. Většina nám známé fauny ji však získává pojídáním jiných organismů a přeměnou jejich živin. I lidské tělo je ostatně závislé na biochemických procesech, jejichž kritickou součástí jsou právě elektrony. Nově objevené elektrické bakterie však namísto toho získávají energii v té nejčistší formě – jednoduše pojídáním elektronů získaných z kamenů nebo kovů v půdě.

Jednodušší příjem

Již dříve byly známy dvě podobné bakterie. Jednalo se o bakterii Shewanella, žijící rovněž na mořském dně, a bakterii Geobacter, objevená v roce 1987 v říčních sedimentech poblíž Washingtonu D.C. Výzkumníci je svého druhu přirovnaly k bakteriím fotosyntézy, které jsou namísto elektřiny závislé pro změnu na světle. Nyní se však ukazuje, že podobná forma obživy zdaleka není vyhrazená jenom této dvojici.

Naopak se zdá, že "elektrické bakterie" jsou v přírodě běžným jevem. Objeveny byly jednoduchým odběrem vzorků půdy z mořského dna, do něhož byl následně vložen pár elektrod. Přítomné bakterie nejenom pojídaly protékající elektřinu, ale rovněž byly schopné si ji předávat dále jako přirozený vodič – na jedné straně elektron pozřou, využijí ke svému napájení, a na druhé zase dále vyloučí.

Dalším stadiem experimentů bude podle Yuriho Gorbyho z newyorského Rensselaer Polytechnic Institute zjištění, s jak malou mírou elektřiny si tyto bakterie vystačí, a kolik je nezbytné minimum pro udržování jejich funkcí. Zjištěné informace by mohly dále poodhalit informace o fungování živých organismů.

Elektronová dieta nestačí

Za původním výzkumem stojí Kenneth Nealson z kalifornské UCLA. Objev podle něj krom všestrannosti života především ukazuje, že jednoduché formy života, oproti nám nepotřebující výrazné výdaje energie, si při příjmu energie vystačí bez komplikovaných procesů a "prostředníků". Organizacím jako NASA to může dopomoct při hledání mimozemských forem života, které se oproti majoritě pozemského života mohou krmit podobně exoticky.

Přesto si tyto ani elektrické bakterie nevystačí pouze s jídelníčkem sestaveným z elektronů. Závislé jsou rovněž na stopovém množství fosforu, síry a některých dalších anorganických látek. Právě tento rozšířený jídelníček by podle některých mohl být využitelný i pro lidské potřeby, například pro čistění chemických úniků.

Rovněž se objevují nápady využít podobných bakterií či replikace principů jejich stravování pro napájení zvažované sofistikované nanotechnologie. Také stroje o velikosti nepostřehnutelné lidským okem budou totiž elektřinu požadovat. Bakterie závislé pouze na její přímé formě dokazují, že i v této titěrné škále je možné si vystačit bez vlastního zdroje energie a spoléhat čistě na externí.

Ladislav Loukota