Nejpálivější paprička světa – jaderná puma mezi zeleninou
Jmenují se "Karolínský smrťák" a nedají jíst. Je to jen žert šlechtitelů, přestože se z nich vyrábějí dochucovací emulze. Pokud je vezmete do ruky, střezte se poté si promnout oči!
Asiaté a Jihoameričané milují pálivá jídla. Z hlediska své domoviny k tomu mají báječné předpoklady, neboť v tropech a subtropech se daří celé plejádě rostlin, které dokážou ostře podráždit chuťové pohárky.
Pěstitelé nejpálivějších paprik se předhánějí, komu se podaří vytvořit ještě pálivější přirozenou substanci. Už nejde ani tak o chuť, ta v celkové pálivosti zcela zaniká, ale o dosažení co nejvyšší koncentrace pálivého kapsaicinu. Ještě donedávna byla za nejpálivější papričku považována Trinidad Moruga Scorpion a vypadalo to, že si snad své prvenství udrží navěky, protože podle některých už nic „pekelnějšího“ snad vytvořit nešlo.
Na papričky o sotva třetinové „síle“ vzpomíná konzument ještě dlouho poté, co je pozřel. Například ve chvíli, kdy jídlo odchází „dolními ústy“, jak by se dalo říci poněkud poeticky. Teď se na vrchol vyšplhal kultivar Carolina Reaper z pěstitelské firmy PuckerButt Pepper Co z Jižní Karolíny. Na svědomí ji má Ed Currie a nutno říct, že svou mateřskou firmu skutečně proslavil. Jeho Carolina Reaper se totiž dostala až do Guinessovy knihy rekordů s tím, že v ní naměřili pálivost 1 569 300 Scoville Heat Units (SHU) – tedy jednotek pálivosti.
Stupnice pálivosti
Scovilleova stupnice měří pálivost paprik a chilli papriček, respektive množství kapsaicinu, který má na svědomí stimulování receptorů nervových zakončení jazyka. Počet SHU odpovídá přítomnému množství kapsaicinu, tedy čím vyšší číslo, tím hrůzostrašnější zážitek. Sladká nepálivá paprika má na této stupnici nulovou hodnotu. Proč v testech pálivosti vítězí středoamerické či jihoamerické plody papriček? Na svědomí to může mít klima, protože stejná odrůda, konkrétně Bhut Jolokia, pěstovaná v Indii, tak vysokých pálivostí nedosahuje nedosahuje.
Jak dokázaly archeologické průzkumy, papriky mají svou domovinu v Jižní Americe a jsou považovány za první zdomácnělou zeleninu. Paleobotanikové tvrdí, že jejich pěstování se datuje nejméně od roku 7500 př. n. l. A po celou dobu je lidstvo používá nejen jako koření, ale i coby léčivou substanci. A papriky stojí neustále ve vědeckém hledáčku. „Nově se věda o papričky zajímá ještě z jiného důvodu. Ukázalo se, že výtažek z nich dokáže vytvořit v kombinaci s další látkou selektivní anestetikum, které nemá vedlejší nepříjemné účinky strnulosti a ztráty citu v postižené oblasti, tak jako to umí nyní používaná anestetika klasická,“ píše Josef Pazdera v reakci na už dávno sesazenou královnu pálivosti – kultivar Bhut Jolokia, která měla 1 041 427 SHU.
Jen pro porovnání: Tabasco red pepper sauce, používaný těmi odvážnějšími v kuchyni, má rozmezí pálivosti 2500–5000 SHU. A čistý kapsaicin? Literární zdroje se liší, nejčastější údaj se pohybuje mezi 15 000 až 16 000 SHU. Mimo jiné ho můžete najít v některých obranných sprejích.
Autor těchto řádků si před časem z Mexika přivezl sáček s několika jedinci proslulých chilli papriček a po několika letech velmi opatrných a velmi bolestivých experimentů je daroval. Jíst se totiž nedaly ani v těch nejmenších dávkách a guláše, který byl jen decentně „ochucen“ , byla skutečně škoda. Nejsilnější v tomto případě není nejlepší...
Topi Pigula