Nejbohatší místo světa nenajdete u Arabů – ale v Peru!

Na 1 716 295 ha žije nejméně 1000 druhů ptáků, 1200 druhů motýlů a 287 druhů obojživelníků a plazů. Vítejte v druhově nejbohatší části světa, v peruánském národním parku Manu!

Podle výše napsaného to vypadá, že pro motýla nelze vidět les a země bude v Manu pokryta plazy a žábami všelikerými. Není to tak úplně pravda, protože mnohé z druhů byly objeveny teprve nedávno, takže se před očima vědců a jejich odchytovými a záznamovými metodami včetně fotopastí uměly dlouhodobě velmi šikovně skrývat.

„Národní park Manu se stal celosvětově uznávanou lokalitou a je považován za nenahraditelný. UNESCO jej roku 1977 prohlásilo za biosférickou rezervaci a na její Seznam kulturního a světového dědictví se dostal roku 1987,“ píše server sciencedaily.com. Odvolává se přitom na časopis Biota Neotropica, jenž uveřejnil seznam všech obojživelníků a plazů, které zatím v tomto národním parku vědci popsali. Slovíčko „zatím“ je na místě, protože je velmi reálný předpoklad, že se seznam bude i nadále rozrůstat. Porosty na východních svazích And jsou totiž považovány za „hot spot“, tedy místo nejvíce bující životem.

Co je bohatství? Ano, bohatství nemusí znamenat jen HDP, počet aut na člověka nebo dolarů pod polštářem. V ekologii znamená bohatství diverzitu "Je naší povinností zajistit, aby toto bohatství zůstalo i pro další generace,“ říká biolog Alessandro Catenazzi, který se na studii o množství obratlovců spolupodílel. NP Manu zabírá pouhopouhé 0,01% povrchu souše, ale množství obojživelníků a plazů ho z hlediska biodiverzity klade na první místo na světě. Mezi ty nejvzácnější patří například nenápadně hnědě zbarvená žabka atelopus červenonohý (Atelopus erythropus), kterého Světový svaz ochranu přírody řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Park zahrnuje prakticky celé povodí řeky Manu, od zdrojů jeho přítoků vysoko v Andách až do jeho spojení s řekou Madre de Dios.

Naprostá většina parku je neobydlená, lidé tady žijí jen v několika komunitách. To ale neznamená, že by mu nehrozilo nebezpečí, ať už ze strany člověka, či přírodních procesů. Na jedné straně hrozí přírodním ekosystémům nálezy zlata. Všude ve světě se těžba tohoto drahého kovu drasticky podepsala na kvalitě přírodních ekosystémů, což bylo ostatně důvodem pro zablokování průzkumné těžby v českých Kašperských horách. Nenápadně, ale neustále se zvyšuje tlak na odlesnění a rozšiřování polí. Na straně druhé zdejší žabí faunu zle ohrožuje mykotické onemocnění ničící celé populace. A na žáby je Manu skutečně bohaté. Představte si území, v němž jen ropuch, tedy žab čeledi Bufonidae, žije nejméně jedenáct druhů. Kdo ropuchy považuje za ošklivé, možná uvítá, že čeleď rosničkovitých má v Manu kolem padesátky zástupců. A i to je pouhý zlomek biologické diverzity, která tady všude kváká, šustí, vříská, plazí se či poletuje. Přesvědčte se sami na tomto videu.

Text Topi Pigula

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: